Únor 2008

Dneska ani zítra!!!

29. února 2008 v 15:51 | Boruvka |  Moje keci ohledně blogu + moje ceny
AHoj miláčciii, dneska už na blog nic nedám, protže jedu dneska pryč a vracím se až v neděli večer, takže bud sem dám něco ještě v neděli nebo až v pondělí... tak kolem 7 zítra, protože mám školu do 4 a fakt to v pondělí nestíhám... :-(
Pa boruvka


Tomovy čepky do Ameriky xD

28. února 2008 v 19:32 | Boruvka |  Tom Kaulitz

Billís xD

28. února 2008 v 19:32 | Boruvka |  Bill Kaulitz

Kluci jdou (Geo blázní =D)

28. února 2008 v 19:31 | Boruvka |  Tokio Hotel

Stop kameře xD

28. února 2008 v 19:30 | Boruvka |  Tokio Hotel



Nové zprávy z Brava

28. února 2008 v 19:25 | Boruvka |  Novinky
Ahojky!
Teď jedna skvělá zpráva!!!
Máme 100% podporu českého BRAVA!!!

Bravo začalo komunikovat nejen se mnou, ale i s ostatními fans a dnes mi napsali, že jim chodí opravdu spoustu fotek od vás!!!
DĚKUJU MOCKRÁT!!!! JSTE NAPROSTO ÚŽASNÍ!!!!
Nedokážete si ani představit, jak moc mě těší, jakým neuvěřitelným způsobem následujete tuhle akci a všemožně podporujete!!!
Chce se mi z vás až štěstím brečet!!! V životě bych nečekala, že se takhle úžasně spojíme a že mezi námi všemi nastane tak dokonalá spolupráce!!!
JE TO NEUVĚŘITELNÉ!!!! Krůček po krůčku se přibližujeme stále víc k našemu cíli a získáváme podporu médií!!!
A TO JEN DÍKY VÁM!!!!! Když se nad tím tak zamyslím, tak si nedokážu vybavit žádnou jinou zemi, kde by fanoušci TH takhle úžasně spolupracovali!

Zde je text emailu, který mi Bravo dnes poslalo:

"Ahoj Aleno,

Ano do redakce momentálně proudí hromady mailů a dopisů s fotkami fanoušků
TH. Já je tu shromážďuji a tisknu a až jich bude velká hromada, tak budeme
podnikat další kroky.

S pozdravem

Veronika - asistentka BRAVO"

Jak jste si přečetli, Bravo čeká už jen na to, až budou mít hromadu mailů, fotek a dopisů od Vás!!! A pak zakročí!!!
A dosáhnout toho, aby měli v redakci tu očekávanou hromadu je přece tak snadné!!!
A proto posílejte maily, fotky, dopisy!!! Jak nejvíc můžete!!! S jediným poselstvím - TH zpět do ČR!

Emailová adresa BRAVA: bravo@bauermedia.cz
Poštovní adresa BRAVA: Bravo (Heslo Tokio Hotel)
Viktora Huga 6
150 00 Praha 5

Ještě jednou vám všem moc děkuji!!!
My to společně dokážem!!!!
S pozdravem
Alča

INFO K DEMONSRAZU

28. února 2008 v 19:23 | Boruvka |  Novinky
INFO K DEMONSRAZU



Ahoj všichni fans Tokio Hotel!

Určitě víte, že abychom dostali TH zpět do ČR, musíme držet při sobě!

Proto se spojily největší české akce na podporu návratu TH do ČR!

TH nach Tschechien & Demonstrace pro návrat TH do ČR pořádají OFICIÁLNÍ a zatím největší akci českých fans - DEMONSRAZ!



Hlavní info:

Kde: Praha, pod rozhlednou na Žižkově

Kdy: 15.3.08 ve 14:00 hod

Program:

Vytvořit živý nápis TH nach Tschechien (popř. znak TH, jména členů apod.)

Balonková akce

Pořídit spoustu fotek, videí, podle nálady si zazpívat songy od TH a nakonec si připít Colou nebo Red Bullem.



A teď důležité podrobnosti:



Jak jste si mohli výše přečíst, sraz bude 15.3.08 ve 14:00 v Praze, pod rozhlednou na Žižkově. Víme, že ne asi všichni víte, kde to je, ale bylo to jediné možné místo, které jsme po dlouhém hledání mohly uznat za vhodné. Z věže vás totiž budeme fotit, až budeme vytvářet ten živý nápis a žižkovská rozhledna je jediné vhodné místo. Očekáváme,že vás přijde několik set a u žižkovské rozhledny je dostatečně velký plac, na který se vejdeme.

Abyste se všichni dostali na místo srazu a neztratili jste se, vyhotovili jsme pro vás mapky s vyznačenou cestou k rozhledně.

K dispozici zde bude také tzv.doprovod. To je pro ty, kteří se v Praze třeba vůbec nevyznají a dojíždí z jiného města. Doprovod pro vás přijde na smluvené místo a odvede pod rozhlednu.



Místa, kam pro vás náš doprovod může dojít:

Václavské náměstí (pod koně)

Černý Most

Florenc

Hlavní nádraží



Samozřejmě se dá domluvit i jiné místo, pokud někdo z vás na daná místa netrefí.

Pod rozhlednou budeme čekat do 14:30 na fans, kteří např. z dopravních důvodů nemohou přijít na čas.

Pokud máte strach, že se i přesto ztratíte nebo budete mít náhlé zpoždění, kontaktujte nás předem na email a my vám dáme na sebe telefonní kontakt, abyste se s námi mohli v případě nouze spojit.

Máte-li tedy zájem o doprovod nebo kontaktní telefon, napište na: praha.th@email.cz nebo thnachtschechien@email.cz



Samozřejmě pište i pokud nemáte s kým jít,určitě se seznámíte,seznam se bude editovat.

DOPROVODY



Pardubice

Martinka - ICQ 315-567-186 - Martinulka1@seznam.cz



Rakovník

Geheimnis - geheimnis.15@seznam.cz



Jihlava

MyScene - ICQ 205-442-917 - MyScene@seznam.cz



SEZNAM FANS kteří nemají s kým jet



Louny

Angelross - angelross@seznam.cz

Tábor

Katthrin - ICQ 423928632 - katthrin956@seznam.cz



Ústí nad Labem

AnD!Sh3Q - ICQ 369-472-077

Kaja Pesserova - dragonish.heart@seznam.cz

Praha

Kačenka - ICQ 466-698-945

Joko - ICQ 369-552-971

Dvůr Králové

VergesseneKinder483 - ICQ 300 131 521

Bavorov

Lenchen - lenchen.kaulitz@seznam.cz

Mladá Boleslav

Nina -219-779-270

Olomouc

FanFiction - honsova10@seznam.cz

Ostrava

Zuzish - 356-561-717





Nyní něco více k programu:



Vytvoření živého nápisu z fans

Jedná se o to, že se pod rozhlednou zformujeme do nápisu TH nach Tschechien. Můžeme vytvořit i znak TH, jména členů kapely, názvy songů, které mají krátké jméno apod. Fantazii se meze nekladou! Čím více toho vytvoříme tím líp! Proto tu zde taky platí pravidlo - čím víc nás bude, tím líp!!!

Nemusíte se bát, že se při tvoření nápisů budeme válet po zemi;-)Vše se bude formovat ve stoje a pokud by nás nebylo dost, stačí, když fans roztáhnou ruce, protože to bude focený z velké výšky a bude jedno jestli budeme stát hlava na hlavě a nebo jestli prostor vyplníme rukama. Poté, co vás vyfotíme tak se přesuneme společně do parku, který je hned vedle a tam budeme pokračovat v programu balonkovou akcí.



Balonková akce

Každý si sebou vezměte nafukovací balonek. Budeme mít v zásobě nějaké balonky navíc pro zapomětlivce, ale radši mějte svůj, aby se nestalo, že na někoho nevyzbyde. Balonky společně nafoukneme a napíšeme na ně vzkazy jako "Tokio Hotel zurück nach Tschechien" nebo "TH come back" apod. Opět se fantazii meze nekladou. Bude jen na vás jak si ho vyzdobíte. Balonky pak společně ve stejný okamžik vypustíme k nebi. Balonky nám k nebi poletí jen, pokud seženeme helium. Heliová láhev na naplnění cca 300 balonků stojí přes deset tisíc. Takže pokud heliovou láhev neseženeme, balonky si jen necháme poletovat nad hlavou. Bude to také pěkný efekt - fans v moři balonků. Jakmile skončíme, všechny balonky posbíráme abychom po sobě nezanechaly nepořádek.



Další program

Další program bude záležet už na vás a na atmosféře, která bude panovat. Můžeme se usadit na trávě a připít si oblíbenými nápoji Tokiáků - Colou nebo Red Bullem. Co komu chutná;-)Můžeme si společně zazpívat nějaké songy TH a pořídit spoustu dalších fotek a videí. Proto kdo máte možnost, vezměte foťáky s sebou, ať máme co nejvíc materiálu na pozdější zpracování.



Chceme jen podotknout, že program, který je zde uveden je z NAŠÍ hlavy a byl již dlouho dopředu připravován, tudíž nelze ostatním srazům přikládat takový význam,jde nám všem přece o jedno a to samé. My nekopírujeme!



Zde je shrnutí věcí, které si vezměte s sebou:

nafukovací balonek

fix a kousek provázku nebo nitě na zavázání balonku

kdo si chce s námi připít, tak Red Bull nebo Colu

kdo má možnost, foťák

pokud chcete, můžete se obléknout do nějakého oblečení s Tokiákama

nějakou svačinu (předpokládáme, že nás bude hodně a proto nemůžeme jít nikam společně na jídlo do Mekáče apod.)

vezměte radši i deštník (akce se v případě deště rušit nebude)

nějaké kapesné (pokud dojíždíte, pravděpodobně budete muset jet k rozhledně metrem)

a hlavně DOBROU NÁLADU;-)



Předpokládáme, že akce bude trvat MAX. 4 hodiny. Ale spíš budeme s hlavním programem hotovy dříve. Záleží pak už jen na nás, jak dlouho spolu ještě zůstaneme;-)



Veškeré info naleznete na stránkách organizátorů této akce:

TH nach Tschechien - www.myspace.com/tokiohotelzurucknachtschechien

Demonstrace pro návrat TH do ČR - www.praha-th.blog.cz



Všechny vaše dotazy odesílejte na: praha.th@email.cz nebo thnachtschechien@email.cz



Doufáme, že vás přijde co nejvíc! NÁM SE PODAŘÍ DOSTAT TH ZPĚT DO ČR!!!!!



Moc se na vás těšíme!



Alča & Hakky

TH tu jsou uráženi - zastaňme se jich!

28. února 2008 v 19:22 | Boruvka |  Novinky
Ahojky všichni..
jistě jste už četli, co napsala jistá redaktorka Patricie Kolohnátková na idnes!
Pro ty, co to ještě nečetli, sem dávám text jejího článku:

"Největší slizouni showbyznysu (I.)
25. února 2008 9:00

Čas od času pop-music takovou skutečně odpudivou kreaturu vyvrhne. Popravdě řečeno častěji, než by bylo pro zachování pestrosti nutné. Úděsná hudba znásobená dostatečně hnusnou image... jí přitom z nějakého důvodu přinese úspěch, byť pomíjivý. Tady je výběr osmi opravdu hrozných kapel, zpěváků nebo performerů, kteří ve své době okupovali přední příčky hitparád.

Tokio Hotel
Dětské kapely, které vznikají u našich německých sousedů, jsou další vděčnou studnicí humusu. A to nejen co se hudby týče, samozřejmě.

Bizarní emo vizáž, která v Německu odstartovala černo-červenou módní vlnu hábitů, upnutých kalhot a extravagantních barevných účesů s výrazným líčením (i u chlapců), mají na svědomí zvlášť dvojčata Tom a Bill Kaulitzové, která si do party přizvala ještě Gustava Schäfera a George Listinga.

Krásný vzhled doplněný černě nalakovanými nehtíky nese už dlouhou dobu své úspěchy.

Po davovém šílenství v Německu, Rakousku, ale i u nás přišla i jedna oficiální cena: Tom byl jistým zahraničním časopisem jmenován sedmou nejošklivější ženou světa v roce 2006."

Zde je odkaz na celý článek: http://xman.idnes.cz/nejvetsi-slizouni-showbyznysu-i-dq7-/xman-styl.asp?c=A080225_085447_xman-styl_fro

----

To co, tahle ženská o Tokiácích napsala je naprosto odporný! Je vidět, že o nich naprosto nic neví!
Již jsem napsala oné redaktorce poměrně ostrý, ale slušný email, se svým názorem na ni!
Chtěla bych vás požádat, abyste jí také napsali!
Jako praví fans musíme ukázat, že na Tokiáky nenecháme házet špínu a budeme si je bránit!
Zde je její email: redakce@xman.cz

Jen bych vás chtěla poprosit, abyste se vyvarovali vulgarismů jako pí**, ku*** apod, aby to poté nemohlo být použito proti nám.
Vím, že byste jí to nejradši napsali, ale musíme ukázat, že máme navrch a neklesneme tak hluboce jako ona!
Takže - ať jsou vaše emaily ostré, ale ne sprosté;-)


Určitě tam ale napište! Musíme tu Tokiákům a taky nám - jejich fans - vybudovat respekt!

Díky moc a přeju Vám krásný den!!!

Alča

Collier Schorr photoshoot

28. února 2008 v 19:22 | Boruvka |  Shootingy



Nejen kluk z internetu 8.díl

28. února 2008 v 19:20 | Boruvka |  FF - Nejen kluk z internetu
Napsala Boruvka pro www.tokio-hottel-de.blog.cz
Kopírovat se zdrojem!!
"Miluju tě" řekl mi, když sme se od sebe odtáhli. "Já tebe taky " řekla sem a v tu chvíli sem se zařekla, že s Tomem končím. Že je to jenom dbeil z nějaký hnusný skupiny.
K narozeninám sem dostala od Honzy stříbrnej prstýnek a dva lístky na koncert. Strašně sem se těšila. Jenžee!! Když sme přišli za 14 dní do haly, bylo to nejlepší. Když se rožly světla reflektorů a na podiu se objevil Tom, zatočila se mi hlava. S Honzou sme si koncert užily a když sme na konci už chtěli jít, seběhl Tom z podia a vytáhl mě a Honzu do zákulisí na pokecík. Sedli sme si do pohodlných sedaček a kecaly. Každou chvilku sem si s Tomem vyměnila smutný pohledy. Honza šel asi po chvilce na Wcko. Minul se ve dveřích ještě s třema klukama, byli to ostatní členové skupiny. Tom nás představil. Nic tak krásnýho, jako byl Bill, sem nikdy neviděla. Bill mě poprosil, jestli bych mu nepomohla odnýst pití na podium. Souhlasila sem. Vzala sem dvě matonky a nesla je za Billem na podium. Když sme daly flašky na zem, Bill se ke mně nahnul a dal mi pusu. Oplatila sem mu ji. Začali sme se líbat. Když sme byli v nejlepším, přišel na podim Tom s Honzou. Nesli taky nějaký flašky. Honza mě sjel nenávistným pohledem a odešel… Co sem to udělala?

Láska nebo jenom úlet?? 85.díl KONEC

28. února 2008 v 19:14 | Boruvka |  FF - Láska nebo jenom úlet??
Otočila sem se a stála tam Terča. Nevim proč, ale dělala sem si malou naději, že je to Bill.
"Kam běžíš??" zeptala se mě
"Na hotel….."
"A co kluci ani se nerozloučíš?"
"Vždyť jsme se loučili včera a navíc maj ještě rozhovory, tak bychom čekaly a zejtra brzo jedem……" vysvětlila sem
"Máš pravdu, tak já jdu taky……" přidala sem ke mně a šly jsme do hotelu. Cestou nás zastavila nějaká holčina a koukla na mě.
"Ty seš Nikola, že jo?" zeptala sem a já přikývla "Víš, já….Nevim jak to říct, vim že mi do toho nic není, jen mi je líto, to co se stalo, myslim mezi tebou a Billem. Já sem jejich faninka a Bill se mi líbí, když sem se dozvěděla, že Bill je už zadanej, byla sem naštvaná, protože jako každá fans sem si dělala naději, že třeba já budu jednou ta "pravá", ale uvědomila sem si, že Bill si vybral. A tou jeho vysněnou holkou seš ty, když sem vás viděla na fotce spolu, hned sem si řekla, že seš pěkná a k Billovi se hodíš. Přála sem mu, aby byl šťastnej a teď nevim, co se stalo, ale doufám, že to zase bude ok a že tou písničkou otevřel oči všem fanynkám, ne jen mě……" vybalila na mě a já jen koukala
"No víš, já to nechci moc rozebírat, prostě řeknu to takhle, rozešli jsme se, ale prosim tě to nikde moc nerozšiřuj, i když to je jasný, ale nechci aby se o tom všude psalo a tak, víš……a díky, zažila sem i jiný reakce, nejen já tady Terča ti může potvrdit, že nás i málem udupali, za to, že vám prej kluky krademe." Řekla sem
"Njn, to sou krávy, neuvědomujou si, že kluci sou taky jen lidi….."
"Jj to boužel ne….ale my už musíme a díky……" poděkovala sem
"Já díky, že sem tě potkala, seš náhodou na pohodu a ne nějaká nafoukaná, jak se píše na blogách….."
"To se fakt píše??" zeptala sem se ještě z dálky a ona přikývla, je sem zakroutila hlavou a šla dál.
To je strašný, jak rychle to uteklo. Šest tejdnů uteklo jako voda a já tady teď stojim a rozhlížim se naposledy po mym dočasnym a teď už bejvalym domově. Všechno sem si prošla, koukla jestli tady nic nenechala a na malou chodbu si dotáhla kufry, který taťka nosí do auta. Každý místo tady mi připomínalo i Billa, když tady byl se mnou. Ozvalo se ťukání a do dveří strčil hlavu taťka.
"Tak holky, pojďte dolů, pojedeme…" oznámil mě a Terče. I když jsme nechtěly musely jsme. Naposledy jsme se ohlédly a pak šly dolů. Vyšly před hotel, kterej sem si ještě na památku vyfotila. Stalo se tady hodně věcí, prožily jsme tady šťastný, ale i ty nejhorší chvíle v životě. Taky sem přišla o kámošku a Terča o ségru, na kterou se jí díky klukům podařilo míň myslet. Ať už to dopadlo jakkoliv, jako že blbě, tak na tuhle část života nezapomenu, ale doufám, že na Billa aspoň trochu jo.
Z přemejšlení mě vytrhl motor auta, taťka startoval a my se pomalu rozjeli pryč. Ohlídla sem se a viděla vzdalující se hotel a uličky Magdeburgu.
Mezitím u Billa:
"No tak Bille, běž za ní!" hustil do mě pořád Tom
"Já, jo asi máš pravdu…." Řekl sem nakonec "Ale myslíš, že mě bude chtít vidět?" zeptal sem se ještě
"Jo sem si tim 100% jistej, neviděls, co s ní včera udělala ta písnička….sice to nebyla jen ona, ale i ostatní fans, ale věděla, že je pro ní. Bill Nikola tě pořád miluje, jen si to uvědomila pozdě. Věř mi." Popoháněl mě Tom a vystrčil mě ze dveří
"Ok, díky……." Usmál sem se na něj
"Není zač, sem přece brácha a chci pro tebe to nejlepší…" narovnal se pyšně Tom
"Njn……tak mi drž palce…..čus…" řekl sem a běžel na autobus, měl sem štěstí, zrovna jeden přijel, nasedl sem a doufal, že Nikolku ještě stihnu. Vyskočil sem z autobusu a běžel k hotelu. Tam sem vyběhl schody a vpadl do pokoje, bylo odemčeno, ale…….Ale prázdno. Rychle sem běžel zase dolů na recepci.
"Dobrý den, je tady prosím vás ještě Nikola Fischerová s rodičem?" zeptal sem se recepční, koukla se do notesu.
"Je mi líto, ale asi před pěti minutami odjeli….." pokrčila rameny
"Aha….tak děkuju….." řekla sem jí a se svěšenou hlavou odešel ven "kurva, proč já neposlechl toho Toma hned, ještě bych jí stihl, já sem takovej debil,……" nadával sem před hotelem, nevěděl sem co dělat, chtěl sem ji ještě vidět, ale bylo pozdě. Potom mě napadlo jí aspoň napsat smsku. "Hotovo.." řekl sem si pro sebe a odeslal, zrovna dopsanou sms. Pomalu sem šel zase na autobus, kterej mě doveze zpátky domů Cestou sem se ještě otočil na hotel, ve kterym bydlela a hlavou mi projeli všechny zážitky, co se tady stali. Bylo mi strašně, teprve teď sem si uvědomil, že tohle všechno už je pryč a s tim i Nikola……..
Z5 u mě.
Zrovna jsme míjeli ceduli Magdeburg a mě zapípal mobil. Sáhla sem po něm a viděla, že mi přišla sms…….od Billa. Otevřela sem ji a četla.
Nikolko moje. Promiň mi to všechno. Teď sem byl za tebou na hotelu, ale boužel tě už nezastihl, minuli jsme se o pět minut. Chci ti říct, že mi to je strašně líto, to jak to dopadlo a doufám, že se někdy ještě uvidíme. Taky chci abys věděla, že tohle aspoň teda z mý strany, ale doufám, že i z tvojí nebyl úlet, ale láska, opravdová láska, kterou sem tak dlouho hledal a pak jí náhodou našel, v tobě :-* měj se krásně, s láskou Bill
Dočetla sem a do očí se mi nahrnuly slzy, nešlo to udržet a za chvilku se mi už kutálely po tvářích. Znovu sem si přečetla tu sms a pak zaklapla mobil a vzpomínala, pozorovala sem krajinu a města kolem a musela sem se, i když sem nechtěla smířit s tím, že je prostě KONEC.
Das Ende



Brácha, tak mě v lásce prosím pochop!!!! 71.díl

28. února 2008 v 19:13 | Boruvka |  FF - Brácha, tak mě v lásce prosím pochop!!!!
Něco v mém těle mi už oznamovalo, že bych se měl okamžitě probudit, že už je čas…otevřel jsem oči a hned je zase zavřel..Ostrá bolest, která projela mými oči byla nepopsatelná..sluneční paprsky hned po ránu? Hrůza!!Koukl jsem se na Billa…spokojeně podřimoval vedle mě…usmál jsem se a opatrně jsem vstal, abych mohl zatáhnout žaluzie, aby Billa nepotkalo to samé jako mě…
///
pomalu jsem zavřel dveře a šel dolu do kuchyně…uvařil jsem míchaná vajíčka, nakrájel k tomu trošku zeleniny a nakoupil čerstvé pečivo…udělal jsem čaj a šel jsem nahoru za Billem…otevřel jsem dveře…ještě tak krásně spinkal s otevřenou pusinkou..Hlava mu vysela z postele jako Scootymu..chtěl jsem začít strašně smát, ale nakonec jsem se jenom uchychtl a šel jsem za ním…položil jsem tác na noční stolek a dal jsem Billovi pusinku na krk..,,cože?" řekl Bill a otevřel oči ,,co cože?" řekl jsem a koukl jsem se na něj ,,ah..promin…zdál se mi sen" usmál se a překulil se na záda..aha" usmál jsem se a ukázal jsem na noční stolek ,,jůů to je pro mě?" usmál se Bill ,,ano" řekl jsem tiše..Bill mi padl okolo ramen a já si užíval polibky na tváři, oušku a krku..,,a na pusinku nebude nic?" usmál jsem se ,,to nejlepší až na konec" podotkl Bill s úsměvem a dal mi krásnou, sladkou pusinku na rtíky…na mé tváři se vykouzlil tak kouzelný úsměv..Bill začal vesele papkat a já se mezitím došel vysprchovat….byl jsem šťastný, že už je veselý.tolik jsem věděl, že dříve nebo později budeme svoji..musíme…šel jsem dolu a na stolku se válel nějaký časopis…sedl jsem si na barovou židličku a začal jím listovat…otočil jsem na stranu 54 a co nevidím…veliký nápis : Twincest v Německu konečně povolen !
K tomu byla vyfocená dvojčata jak se spolu líbají…a ještě níže bylo kurzívou napsáno : ,,Už bylo na čase, aby vláda v Německu konečně povolila twincest! Desítky tisíc lidí hlasovali pro povolení a jen třetina doufala v to, že twincest bude nadále zakázán. Asi třetina Německa se hlasování neúčastnila, ale i přesto je twincest od 24. května povolen na plné čáře! Láska nezná hranice ani mezi dvojčaty a my jsme jedni z těch, kteří jim to přejí !!
,,Ty vole" vyjekl jsem, stránku jsem vytrhl a běžel jsem za Billem ,,lásko" řekl jsem, když jsem vrazil do mého pokoje ,,ano?" nechápal..,,koukni se na to" řekl jsem a podal jsem Billovi vytrhnutou stránku ,,a mě má zajímat nějaká nahá Pamela na pláži nebo co?" řekl nechápavě Bill ,,ale ne tady" řekl jsem a stránku jsem otočil…Bill si to během 30 sekund přečetl a pak se na mě koukl ,,to znamená, že…" ,,že se můžeme vzít, mít spolu děti, držet se venku za ruce, a taky se líbat..milovat se, aniž by jsme se báli, že nás někdo uvidí" řekl jsem a usmál jsem se ,,to…to je super" řekl Bill a objal mě…taky jsem ho objal..oba jsme byli rázem tak šťastní..atmosféra v tomto pokoji byla tak hustá, že by se dala krájet, ani jeden jsme neměli k tomu,co jsme si právě přečetli co říct, ba naopak..Jen jsme oba doufali, že se teď v tuto chvíli neprobudíme..To by byl vážně nejkrásnější sen za celý můj život!!! Teď už vím na 90%, že budeme svoji, pokud mi Bill řekne své ,,ano" …
Pokračování příště

Malá výměna názorů 38.díl

28. února 2008 v 19:12 | Boruvka |  FF - Malá výměna názorů
Já už sem měla dost a tak sem si došla do kuchyně pro nějaký nealko. Když sem to už konečně našla vedle z koupelny byli slyšet nějaký zvuky a tak sem se tak šla podívat aby někdo něco nezničil. Spíš bych udělala dobře kdybych to nechala bejt, když sem otevřela dveře uviděla sem Toma jak se tam oblejzá s tou blonckou. Ta bloncka si mě všimla a odtrhla se od Toma. Tom ke mně stál zády a tak se otočil co se děje, když mě uviděl zkameněl a pak chtěl něco říct. Já ho jen rukou zastavila že nechci nic slyšet: "seš hajzl já ti věřila už tě nikdy nechci vidět" a odešla sem. Tom hned vyběh za mnou jako naschvál žádná hudba nehrála takže nás všichni slyšeli: "nešahej na mě!" a vrazila sem mu facku "tak si to nech vysvětlit prosím" "co mi na tom jako chceš vysvětlovat myslíš že sem nic neviděla, že sem úplně blbá jo byla se když sem stebou chodila" "prosím neříkej to budeš toho litovat" "ne já už nebudu litovat ničeho nech mě bejt a ať ste šťastný" "Neli prosím" "nepros" Tom mě chytil za ruku a já se mu vyškubla a utekla, běžel za mnou než ho zastavil Georg. Gusta a Billí běželi za mnou. Vyběhla sem za barák na zahradu a šla do kolen, začala sem brečet. Když ke mně kluci doběhli nevnímala sem, byla sem jako v tranzu. "Neli sakra prober se, vnímej mě" když sem se dostala jakž takž začala sem mluvit "vnímám" "uff tos mě zase vystrašila" "promiň to sem nechtěla" Gusta odešel vyhodit zbytek lidí aby už byl klid a Bill mě držel v náručí. Hodně dlouho sme seděli na trávě a povídali si, no spíš Bill povídal a já ho poslouchala. Když už sem byla zmrzlá vzal mě do náruče a odnesl do domu. Když sme míjeli obývák seděl tam Tom asi v takovím stavu jako já. Kolem něj seděla Blaní, Libor, Vojta, Gusta a Georg. (hm tak to nevím proč jeho litujou) jen co mě zbystřili všichni se zvedli a šli ke mně. Bill je ale zastavil že už toho bylo dost ať mě nechaj v klidu. Když mě Bill donesl ke mně do pokoje ani sem se nepřevlíkala do pyžama a rovnou zalehla. Bill mi dal pusu na tvář a chtěl odejít: "Billí nemohl bys tu semnou zůstat?nechci bejt sama" "to víš že jo princezno jen dojdu pro něco dobrýho jo chceš kakao?" "jo děkuju" Bill teda odešel do kuchyně kam za ním přišel Tom: "jak je na tom?" "blbě a tobě to může bejt jedno ublížil si jí, sice si můj brácha ale tohle ti neodpustim a ona určitě taky ne" "já vím všechno sem posral vždyť sem sní byl tak šťastnej tak proč já ani nevím jak se to dneska seběhlo, seděl sem na gauči když si šla Neli pro pití pak mi ta bloncka donesla pití s něčím a pak už mě dotáhla do tý koupelny, byl sem jak zfetovanej neumím to vysvětlit" "počkej třeba ti dala něco do pití" "hm nevím a co děláš?" "dělám Neli kakao a dneska s ní zůstanu nechce bejt sama" "ok ale jestli na ni něco zkusíš" "to už ti může bejt jedno ale neboj je to jen kámoška" najednou mě uslyšeli ze zhora křičet: "Bille pomoc, Blaní, Gusto prosím" Tom s Billem okamžitě vyběhli ke mně do pokoje. Když uviděli Libora jak se po mě sápe a surově mě líbá. Já sem byla zesláblá takže sem neměla žádnou sílu se bránit. Kluci ze mě okamžitě Libora strhli. Tom se sním začal prát a Bill zavolal ostatní a utěšoval mě. Já sem hystericky brečela. Když přiběhli ostatní odtrhli kluky a Libora vyhodili. Potom si ke mně všichni sedli. Já sem byla schoulená v Billově náručí a brečela. Pak Bill řek klukům že můžou jít dom že to už zvládnem a tak G+G odešli. Blaní šla udělat něco na uklidnění a Tom seděl vedle Billa na posteli. Blaní volala na Billa ať jí de pomoct a tak Bill řek: "brácha pohlídej mi jí jo" jen sem se na něj vystrašeně podívala a Bill odešel. Tom se mi poprvé podíval do očí, nic neříkal a přisunul se ke mně blíž. Já sem nic nedělala ať se snaží a tak mě Tom začal hladit po zádech. Jen sem se na něj podívala a Tom hned přestal. Docela mě to rozesmálo. Ty dva tam byli naschvál dlouho a tak se to ticho hrozně vleklo než ho prolomil Tom: "Neli já" "nic mi nevysvětluj" "ale já ti to musím říct" "hm" tak mi tom převyprávěl co říkal dole Billovi. Zdálo se mi to dost zvláštní i když ta bloncka na něj měla zálusk.

Jsem tvoje sestřenice 13.díl

28. února 2008 v 19:10 | Boruvka |  FF - Jsem tvoje sestřenice
Zamířila jsem rovnou na pánské zachodky a zavřela se v nějaký hnusný kabince,kde to strašně páchlo!Ale to nevadí hlavně že jsem sama!
,,Co tady děláš?!" za otevřenýma dveřmama pokukoval Bill.
,,Sedím nevidíš!" vyjela jsem na něj!
,,Vidím!To tě teda nebudu rušit!" vstala jsem ze záchodu a začala si v umyvadle umývat ruce.Ä pak jsem ho viděla v odrazu zrcadla,jak se na mě dívá!
,,Co je?!" zeoptala sjem se tak trochu nejistě.
,,Proč zrovna Tom?!"
,,Cože??"
,,Proč sis začala něco zrovna s Tomem!?"
,,Já jsem si s ním nic nezačala!A i kdyby,oplácím stejnou mincí!"
,,Jakou mincí?!"
,,S Martinou vám to neklape?"
,,Ale.. to není pravda!"
,,Já vás viděla na tom kluzišti!Lepili jste se na sebe jak dvě hnusný žvýkačky!"
,,To nic nebylo!Jen jedna pusa a ona mě zatlačila do úzkých!"
,,Jo!?ale ty ses nebránil!!"
,,Žárlíš?"
,,Jo!"
,,Já taky!Na Toma strašně moc!Alysso prosíím odjed,někám pryč!Nevydržím se dívat jak na tebe někdo šahá!"
,,Já odjedu.."
,,Ale mě se bude stýskat!"
,,Mě taky!Stýskalo se mi celý ten rok!" Bill šel až rovnou ke mě,přitáhl si mě a zašeptal do ucha
,,Mě víc!" a pak jsme se zase po dlouhé době,vášnivě líbali!Připadám si jako děvka,ale Tom ví co k Billovi cítím!

Jsem snad buzík nebo co? 9.díl

28. února 2008 v 19:08 | Boruvka |  FF - Jsem snad buzík nebo co?
LISA
Myslela jsem si, že to bude lehké s ním mluvit. Dost jsem se ale sekla. Řekli jsme si jen ahoj a jak se jmenujeme atd. a teď tu už 5 minut potichu stojíme. Je to trapná situace.
"nechceš cígo?" už jsem z nervozity z kapsy vytáhla krabku a nabídla mu. Jen si mě změřil pohlede, neváhal a jednu si vzal
"máš i oheň?" usmál se
"jo jasný, počkej" zahuhlala jsem s cigaretou v puse a lovila dál po kapsách zapalovač
"tady"
"ok, dík. Hele půjdeme raději ven. Nechci mít nějaký průšvih" řekl, souhlasně jsem mu kývla a šla za ním. Holky ve škole, tím myslím u mě doma jako v Rakousku, do nich byli úplně hotový a teď už chápu proč. Pomalu jsem je neznala. Já žila svým světem, který byl plný párty, zábavy a hip hopu.
"hele ale víš, že když nás tu chytnou kouřit tak máme oba průser jak něco?" varoval mě Tom než si zapálil
"fakt? Já jsem mohl kouřit v pohodě před hlavními dveřmi školy"
"si děláš srandu ne?"
"ne, normálka"
"vždyť kouřit legálně můžeš od 18, tobě je?"
"je 17……. Ale já nejsem Němec" řekla jsem a pořádně jsem si hlídala pusu abych se neprokecla a nezačala mluvit jako o holce nebo hůř abych zapomněla měnit hlas
"ne? Ale vždyť ty máš němčinu……."
"perfektní? To bude tím, že jsem Rakušák. Tam je alkohol a cigarety povoleny už od 16"
"ty jo, tak to ti hochu závidím" konstatoval a koukal před sebe a dál se věnoval cigaretě
Nenápadně jsem se na něj koukala. Vždy když jsem cítila, že se chystá otočit jsem se podívala před sebe.
"hele!" vstal, típl cigáro a stoupl si přede mě. Zaraženě jsem se odklonila dozadu a jen na něj foukla kouř
"to je záměrně ten tvůj styl, dredy, piercing a to všechno jako podle mě nebo jak?" touhle otázkou mě zarazil, čekala jsem, že na mě vyrukuje s něčím jiným ale tak v pohodě. Teď mu musím vysvětlit, že jsem je posledních 5 let vůbec neznala a vím o nich jen rok a to jsem už takhle vypadala.
TOM
"no……..podle tebe to není. Já o vás vím rok a takhle vypadám už 6 let, no ne stejně ale tenhle styl. Dredy mám od 10" podíval se na mě vystrašeně. Asi jsem ho nějak, nevím, možná jsem byl moc hrr ……… takhle na něj vybalit proč se tak obléká.
"fakt? Sorry, jestli jsem tě nějak……no to neřeš." Zarazil jsem se, nedopověděl jsem to raději, protože se k nám blížila banda holek z prváku. Takový malý rozmazlený pipiny a myslej si jakou u mě nemají šanci když jen zakroutí přede mnou zadkem. Možná z toho někdy vyrostou.
"hele Luisi, raději už půjdeme. Teď by to tu bylo o život" řekl jsem v rychlosti a raději šel dovnitř. Luis šel za mnou. Asi pochopil, že bez ochrany bych mohl skončit v nemocnici. Důvod? Ty holky by mě totiž ušlapaly, umačkaly jak by se ke mně draly abych se jim podepsal.
"brácha!! Brácha!!" křičel na mě Bill přes celou chodbu, když jsme šli s Luisem k jeho třídě. Zastavil jsem se , otočil se a čekal dokud nedoběhne ke mně. Když přiběhl jen se usmíval jak sluníčko a prohlížel si Luise.
"co potřebuješ?" zeptal jsem se
"nic, jen abys na mě počkat, půjdu s vámi. Nebo nemůžu?"
"jo můžeš, proč se tak blbě culíš?" bylo mi to přeci jen divné. Dal jsem si ruce v bok a s nadzvednutým obočím jsem si bráchu projel od hlavy až k patě
"ale nic. Jen jsme se s klukama smáli nad jednou fotkou" řekl klidně a s nezájmem mávl jen rukou. Fotkou? Snad ne tou co myslím? Pokud jim ukázal tu fotku z rána jak na mě skočil, přimáčkl se ke mně obličejem a vyfotil nás jak jsme se u toho tvářili. Nejhorší na tom je, že když mi vrátil mobil, fotka už tam nebyla. Ji smazal ale poslat si ji k sobě ještě stihl. Zmetek malej.
"fotku?"
"no, počkej, ukážu ti ji" vytáhl z kapsy mobil a začal se v něm lovit. Když ke mně natáhl ruku, podíval jsem se co tam má. Jako bych to neříkal, on má tu fotku z rána. Ježíš! Já tam vypadám! Tvářím se jak kdybych se měl každou chvíli udělat. Bill se tam kření jak pošuk. No to je dvojka. Luis mi zatím koukal přes rameno a už potlačoval smích.
"dej mi to!" vyrval jsem mu mobil z ruky a rychle tu fotku vymazal "na" podal jsem mu ho zpátky. On se ale dál přiblble usmíval. Nechápu ale co mu bylo stále k smíchu. Přece jeho zábava a důvod toho jeho tupého úsměvu byla ta fotka a tu jsem mu smazal!
"že ses namáhal. Kluci si ji už poslali. Prý si ji dají na PC na plochu, protože to má grády" vyprskl smíchy, vlepil jsem mu pohlavek. Bill se jen chytl za hlavu a smál se dál, že mu už z toho tekli slzy.
"já tě neznám! Já tě neznám!" řekl jsem naštvaně, sebral se a šel raději co nejdál od něho...

Brejlounek??? Už nikdy!!! 20.díl

28. února 2008 v 19:04 | Boruvka |  FF - Brejlounek??? Už nikdy!!!
TO NE!!! Jak mi to mohl udělat??? Ptám se sama sebe. Tom totiž leží na posteli a vedle něj nějaká nahá bloncka. Tak to byl ten divný pocit, co mnou procházel včera. Nedokážu se na ně dívat, ale chci vysvětlení.
Sejdu do kuchyně a tam sedí Bill.
"Ahoj." Pozdravim ho sklíčeně a jemu vypadne chleba z pusy.
"A….ahoj. Jak tě tak vidim, tak už si zřejmě byla za Tomem, co??" zeptá se mě a já přikývnu.
"Si dobrá, že si neutekla a neztropila scénu. Víš on se včera Tom…." Začne s vysvětlováním, ale já ho přerušim.
"Nechci to slyšet od tebe Bille, vim, že máš bráchu rád, ale myslim, že tohle si budem muset vyjasnit jenom my dva." Řeknu a sesunu se ke stolu na židli. Za chvíli je slyšet dupot na schodech a vzápětí se ze dveří ven vyřítí ta bloncka. Špatnej sen??? Ušklíbnu se a čekám na Toma.
"Dobrý rá……" zarazí se v půlce věty, když mě uvidí u stolu.
"No tak já pomalu půjdu, ne??" řekne Bill a dekuje se pryč. Podívám se na Toma a mám slzy v očích. Proč si mi tolik ublížil???? Proč??? Já tě miluju!!!!
"Vysvětlíš mi to??" zeptám se ho tiše. Sklopí hlavu a dívá se zarytě do země.
"Včera….včera sem to přehnal s pitím. A ta holka….ta holka mi prostě skočila kolem krku, no a skončili sme tady." Teď už mi slzy tečou proudem. Brečim jak malá. Podívám se na něj.
"Miluju tě. Sbohem" řeknu a odcházim.
"Kam jdeš??? Já tě miluju, tohle byl omyl!!!! Největší mýho života!! Nemůžu tě ztratit!! To….to nejde." Křičí Tom a jemu už se taky kutálí několik slziček po tváři.
"Bylo mi s tebou hezky, ale něco takovýho přes srdce přenést nedokážu. Neumim to a stejně bych ti po tomhle už nemohla věřit." Odcházim. Tom tam jen stojí a dívá se za mnou. Je konec.
Když sem se přiřítila domů a vešla k sobě do pokoje, sesunula se k zemi a teprve teď se mi spustil ten proud slz. Slz, které byly od srdce, od toho zlomeného srdce. Brečim stále jenom brečim. Nevěřili byste kolik člověk dokáže vyprodukovat slz. Myslim, že vytvořim rekord.
Už sou to 4 dny. Stále sem nevyšla z pokoje. Co mě jedině dokáže vyhnat je pocit nevolnosti, který poslední dobou mívám a čas od času zvracím. Vysíleně padnu na postel a usnu.
Probudim se druhý den ráno. U postele někdo stojí, otevřu víc oči. Je to Fanny. Trápí se, je to na něm vidět.
"Nevypadáš dobře, měla bys přestat s tím pláčem. Ten debil ti za to nestojí." Řekne a přitáhne si mě k sobě. Utěšuje mě dlouho a cítím se dokonce o malinko líp, ale zase se mi zvedne žaludek a já už mizim ve dveřích koupelny. Už nemám ani co zvracet, nic totiž nejím, takže je to většinou jenom voda. Když se zvednu od záchodu a zavadim pohledem o zrcadlo zhrozim se toho, co v něm vidim.
"Sem to já???" sáhnu si na tvář, abych se přesvědčila. V odraze vidim mrtvolně bílou ruku, která se pomalu dotýká vystouplých lícních kostí. Je to strašný pohled. Nedivim se, že si o mě Fanny dělá starosti.
"Nevim, jestli to pro tebe bude dobrá, nebo špatná zpráva, ale něco ti řeknu." Poví Fanny, když se vrátim zpátky do pokoje. Naznačim, že poslouchám a on pokračuje.
"Mamka si konečně sehnala práci!! Ale je to odtud něco přes 100 km, takže jí s tim místem nabídli i bydlení. Je to prý menší rodinný domek, ale je blízko té práce. Přijala to." Dořekne a čeká, co já na to. Sem ráda, že si mamka konečně něco našla, tak dlouho to chtěla. Vhod to přestěhování přijít nemohlo. Mírně sem se pousmála.
"Je to bezva zpráva." Řeknu a skoro se až leknu svého nakřáplého a slabého hlasu. Fannymu se roztáhne pusa do milého úsměvu.
"Odjíždíme za čtrnáct dní, do té doby už si musíme sbalit a nachystat všechno ostatní." Odejde.
Rozhlídnu se po pokoji. Tady sem strávila celý svůj život. Tady sem vyrůstala. Teď bude můj domov jinde. Už se nesmim trápit tím co mi Tom udělal, nestojí mi za pohled. Najednou mě chytne strašná bolest v břiše!!! Strašně to bolí!!! Nemůžu se pohnout, jenom křičim. Za chvilku přiběhne Fanny.
"Co se stalo??? Co je s tebou??? Neli????" křičí na mě.
"Břicho!!! Moje břocho. To bolí!!"
"Jedem do nemocnice, tohle nevypadá dobře." Chytne mě do náruče, posadí do auta a jedeme.

Skrytá láska 19.díl

28. února 2008 v 19:02 | Boruvka |  FF - Skrytá láska
Ona to poznala. "No víte, já…to bude určitě dobrý. Nedělejte si o mě starosti," zvednu se od stolu a uteču do Tomova pokoje.
"Můžu Christin?" ozve se po chvilce za dveřmi. "Jistě," odpovím a do pokoje vejde máma Billa a Toma. "Christin, můžeš se mi svěřit. Vím, že jsi to asi nechtěla říct u stolu před klukama, ale jsi těhotná, že je to tak?" opět mi to předhodí. "No víte… nemá to asi cenu před váma tajit. Stejně jste to poznala a navíc sama jste čekala dvojčata," z ničeho nic se jí přiznám a sklopím hlavu. "Já to věděla, ale neboj se, klukům to neřeknu," slíbí mi a já se na ni usměju.
"To jsem ráda," trochu se uklidním. "A proč si teda odešla od Davida, když spolu čekáte děťátko?" vyptává se dál. "No… to dítě není jeho," odpovím ji a modlím se, aby se neptala dál. "Aha to tedy všechno vysvětluje, ale třeba se umoudří a přijme to dítě za svoje."
"Tomu nevěřím a ani to nechci. Už bych s ním nedokázala žít a dělat, že se vlastně nic nestalo, když se toho stalo tolik, ale nechce se mi o tom teď mluvit. Nevadí vám to?" mrknu na ni. "To víš, že ne a teď si odpočiň," pohladí mě po vlasech a odejde z pokoje.
Nevím, jestli jsem udělala dobře, ale musím říct, že se mi trošku ulevilo. Vlastně to nikdo neví, že jsem těhotná, kromě Davida.
Dneska si někam vyrazím s Tomem a pokusím se zapomenout aspoň na to všechno.
Není mi zase nejlíp, proto si lehnu do postele, ale do pokoje se vřítí ten idiot Bill.
"Christin, ty jsi těhotná?" spustí hned. "Vypadni! Nechci se s tebou bavit!" odbiju ho.
"Dobře jak myslíš," řekne a odejde z pokoje. Nevím, proč mě už konečně nenechá na pokoji.
Po chvilce opět někdo zaklepe na dveře. "Vypadni, Bille, nech mě žít!" zakřičím v domnění, že se jedná o Billa, ale do pokoje najednou vejde paní Kaulitzová.
"Christin, dole na tebe někdo čeká," oznámí mi a odejde. Zvednu se z postele a sejdu po schodech dolů. Dojdu ke dveřím a otevřu je. Stojí v nich David a pozoruje mě. "Ahoj, promluvíme si?" řekne a já za sebou zavřu dveře. Nechci, aby nás někdo slyšel, proto si s ním raději promluvím venku před domem. "Prominň mi, prosím. Nechtěl jsem tě uhodit. V tu chvíli jsem nevěděl, co dělám," pohladí mě po tváři a všimne si, že tam mám ještě šrám.
"Neomlouvej se mi, chápu to, ale moc mě to bolelo. Ani ne ta rána, ale hlavně to, že jsi se ke mně tak zachoval. Jistě rozumím, že tohle je neodpustitelné, ale nečekala jsem takovou reakci, Davide," řeknu mu a podívám se mu zpříma do očí. "Myslíš, že bychom mohli začít znovu?" zeptá se mě. "Já… nevím a ani nevím, jestli chci," řeknu a David se rozčílí. "Jo tak ty nechceš? Vyspíš se s někým a ještě ti udělá děcko a ty nevíš, jestli se ke mně chceš vrátit? Já ti nabízím, že se o toho parchanta postarám a ty? Ty mi tady do očí řekneš, že nevíš? Christin vzpamatuj se, vždyť já tě miluju jako nikdy nikoho, ale ty mě asi ne co? No jasně, že ne! To bys pak nechrápala s někým jiným, že jo?" zakřičí na mě David a najednou uvidím, že ve dveřích stojí Bill. "Nekřič, prosím," špitnu a otočím se zpět na Davida. "Nemám křičet? Bille? Chceš něco slyšet o tejhle holce?" zařve na Billa a mě je v tu chvíli na nic. "Nic mu neříkej, prosím ne, Davide," žadoním na něm, ale on mě snad ani neposlouchá. "Snad ti nebude vadit, když se Bill dozví takovou pěknou věc. Určitě by ho to v životě nenapadlo, že jo Bille?" přijde k němu blíž a já zůstanu stát. Nesmí mu nic říct! "Davide, uklidni se prosím tě!" slyším Billa. "Já chtěl bejt klidnej, ale nejde to kvůli tejhle holce. Navrhnul jsem ji, ať se ke mně vrátí, ale ona mně řekne, že neví, jestli chce. No co? Je to mrcha co?" podívá se na mě a pak znovu na Billa.
Nedokážu to už poslouchat, a proto běžím zpátky do domu. Když míjím Billa, zastavím se u něj a podívám se mu do očí. Teď si o mě myslí určitě, ještě něco horšího. "Proč?" špitnu a uteču pryč. "Christin, kam to běžíš? Ještě jsem neskončil! No tak slyšíš?" křičí za mnou David a je jako smyslů zbavený. Uteču do pokoje a tam se zhroutím u postele. Je mi na nic a opět to nezvládnu a začnu nekontrolovatelně brečet. Můj pláč je tak silný, že ho nemohu zastavit. Proč jsem byla tak hloupá a spala s ním? Nemohla jsem odolat. Je to daň za všechno, co jsem provedla ať už Billovi a nebo Davidovi.
Doufám, že David neřekl Billovi, že čekám dítě. Nevím, co bych jinak dělala a jak bych mu to vysvětlila. Nechci, aby mu David něco udělal. Musím to tajit a nikdy nesmí vyjít pravda na povrch. Přemýšlením a neustálým pláčem strávím skoro celé odpoledne, ale najednou do pokoje vejde Tom. "Ahoj Chris, prý tu byl David, co?" zeptá se mě mile a cítím v jeho hlase nesmírnou starost a taky možná i lítost. "Tome, pomoz mi, prosím. Já… chci přijít na jiný myšlenky," řeknu a on mě obejme. "Někam si spolu vyrazíme a ty přijdeš na jiný myšlenky. Musíš zapomenout na ty všechny starosti a musíš se začít trošku bavit a ne tady pořád bejt zavřená a brečet.
"Máš pravdu, Tome, chci si někam vyrazit," řeknu a otřu si slzy, které pořád ještě stékají po mých tvářích. Připravím se a po chvilce s Tomem odcházíme z domu. Ještě se otočím a zahlédnu Billa, jak nás pozoruje z okna svého pokoje. Tenhle večer si musím užít a zapomenout na něj.
Pokračování příště!