Květen 2008

Big brother... Nebo malá ségra? KONEC

26. května 2008 v 9:11 | Boruvka |  K Fan Faction
Ajoik, ted sem dala na blog poslední díl FFky "Big brother.. nebo malá ségra??" a je to na konci dokončených. Kdo to četl, tak si to přečtěěte :)
Boruvka

Big Brother...Nebo malá ségra? 21.díl - KONEC

26. května 2008 v 9:09 | Boruvka |  FF - Big Brother...Nebo malá ségra?
Ucítila jsem, jak mě někdo pohladil po vlasech a políbil na ústa. Rozespale jsem otevřela oči. "Co-co ty tady děláš?" Nevěřila jsem vlastním očím. "Psst…" Položil mi prst na rty Tom a políbil mě. "Jak na tom je?" Pohladil mě po tváři a posadil si mě na klín. "Dost špatně. Pokud nepůjde do týdne na operaci, tak…tak…" Položila jsem mu hlavu na rameno a rozbrečela se. "Všechno jsem zkazila! Nikdy jsem se do tý pitomý reality-show neměla přihlásit. Stejně to všechno bylo k ničemu, protože jsem nezískala ty peníze, abych mohla sestřičku zachránit. A navíc jsem tím přišla o poslední tři měsíce, který jsme mohli trávit jenom spolu. Proč vždycky všechno zkazím?" Vyčítala jsem si a Tom mě hladil po vlasech. "Tohle neříkej. Kdyby ses nepřihlásila, tak by jsme se přece nikdy nepoznali." Podíval se na mě Tom vyčítavým pohledem a tak jsem raději sklopila hlavu.
"A co ty tady děláš?" Podívala jsem se na něj uplakanýma očima. "Jsem tu, abych vám pomohl, jak jsem slíbil. Ve vile mě už nic a hlavně nikdo nedržel, navíc jsem ani nesoutěžil, tak proč bych tam měl zůstávat? Myslím, že budu užitečnější tady, s tebou." Usmál se na mě a z očí mu vyzařovala laskavost. "Už je pozdě…nikdy tolik peněz neseženeme." Ty slzy se nedaly zastavit. Bylo mi na nic. "Nedokážu tu jen sedět s vědomím, že umírá a já pro ni nic nemůžu udělat." Nejradši bych si něco udělala. "Nikdy není pozdě." Usmál se na mě tajemně Tom a políbil mě.
O DVA DNY POZDĚJI
"To-tohle nemyslíš vážně?!" Nevěřila jsem vlastním očím, když mi Tom podával šek na dvě stě tisíc eur. "Ty si snad vyloupil všechny banky v Německu, ne?" S roztřesenýma rukama jsem si od něj vzala šek a nevěřícně si ho prohlížela. "Rozhodně by to bylo zajímavější, ale ne. Nevyloupil jsem ani jednu. Jsou čistý." Usmál se na mě šibalsky. "Ale já to nechápu! Kde si vzal tolik peněz?" Nedokázala jsem tou uvěřit. Ten šek byl jako vstupenka ke zdraví mojí sestřičky. A já ho teď držela v rukou. "Ty peníze máš ode mě, ale i od kluků z Tokio Hotel a od našich fanynek." Vysvětlil mi Tom, ale já to stejně pořád nechápala. "S klukama jsme udělali dva koncerty pod jménem: Klaudia. Každou vstupenkou, kterou si někdo koupil přispěl na její léčbu. Dokonce i na internetu běžela tahle informace, takže jsme nahromadili dost peněz, abychom ji mohli tu operaci zaplatit. Sice to byla šílená makačka odehrát dva koncerty za dva dny, ale klidně by jsme jich odehráli osm, jen abychom ji mohli zachránit život. Nikdy bych nedovolil, aby umřela." Políbil mě a já mu vděčně pohlédla do očí. "Já-já…" Nevěděla jsem co mám na to říct. Z očí mi začaly stékat slzy, ale tentokrát to byly slzy radosti a štěstí. "Děkuju." Objala jsem ho a políbila ho. Tom se jen usmál. Až moc dobře věděl, jak moc mu jsem vděčná.
O pár dní později už byla Klaudie po operaci. Všechno proběhlo bez potíží a tak už jsme jen všichni s nedočkavostí čekali, až se probudí. Dokonce jsme se už i v klidu vyspali, ale s Tomem jsme stejně každý den trávili jen u Klaudie. "Opravdu vypadá jako andílek." Usmál se Tom a pohladil jí po vlasech, zatímco já jí pevně držela za ruku. "Tome, ani nevíš, jak moc ti jsem vděčná za to všechno, co jsi pro mě a pro ni udělal." Políbila jsem ho. "To byla samozřejmost. Zabíjelo mě, když jsem viděl, jak se trápíš. Když si mi o ní říkala ve vile, věděl jsem, že jí máš moc ráda a pochopil jsem, že to s ní je opravdu vážný…bál jsem se, že kdyby se jí něco stalo, že by sis něco udělala. To bych si pak nikdy neodpustil. Na to tě mám příliš moc rád." Pohladil mě po tváři.
"Víš, vzpomínáš si ještě, jak jsem ti ve vile říkala, že jsi pro mě jenom úlet a že nevím, co k tobě vlastně cítím?" Tom nevěděl, kam tím směřuju, ale přikývnul. "Už to vím. Nejsi pro mě žádnej úlet. Z celého srdce tě miluju. Klaudie už není tím nejdůležitějším človíčkem v mým životě. Já mám totiž dva. Vás dva. Miluju tě, Tome." Zadívala jsem se mu do jeho čokoládových očí a měla obrovskou chuť ho políbit. "Až moc dobře vím, jak to myslíš. Taky bych nepřežil, kdyby se něco stalo Billovi. Nikdy o vás dva nechci přijít. Taky tě moc miluju, Zoey." Pomalu jsme se k sobě přiblížili a začali se líbat. Zavřela jsem oči a naplno si to vychutnávala.
Když jsem je znovu otevřela, koutkem oka jsem zaregistrovala, že se na mě dívají modré oči. "Klaudie!" Nedokázala jsem tomu uvěřit. Pevně jsem jí obejmula a zase se mi spustily slzy, slzy štěstí. "Zoey! Co-co tady děláš? Neměla si bejt ve vile?" Usmála se na mě, ale v jejích očí jsem četla, že mě moc ráda vidí. "Víš, musela jsem si vybrat, jestli Big Brother nebo malá ségra. Zvolila jsem tebe, andílku…" Políbila jsem ji na čelo. "Ale kde jste vzali peníze? Moc dobře vím, že jsem měla umřít…" Sklopila zrak Klaudie a já jí s obrovskou láskou objala. "To díky Tomovi a Tokio Hotel." Usmála jsem se na ni a políbila Toma. Klaudie se podívala na Toma a úplně se rozzářila. "Ty-ty si Tom z Tokio hotel, že jo?" Rozsvítila se jak vánoční stromeček. Tom se na ní rozpačitě usmál a přikývnul. "Ty je znáš? Sakra a jak to že já je neznala?" Naštvala jsem se naoko, ale ve skutečnosti by jste na zemi nenašli šťastnějšího člověka, než jsem v tu chvíli byla já.
"Dáš mi prosím autogram?" Žadonila sestřička. "Chrm…jasně. Kam to bude?" Usmál se na ní přátelsky Tom. Klaudie se nahnula a z šuplíku vytáhla nějaký notes. Tom ho otevřel a když zjistil, že je celý jenom o něm, tak zrudnul. "Sem." Ukázala Klaudie na první stránku, na které bylo namalované srdíčko a v něm: "Ich liebe Tom." Tom tam s úsměvem načmáral svůj podpis a Klaudie div neskákala na posteli radostí. "Jůů, to až řeknu holkám!" Smála se a já Tomovi byla vděčná za všechno, co pro mě a pro mojeho andílka dělal. "Myslím si, že teď se budeme potkávat častěji." Usmál se Tom a mrknul na mě. "Já vás tak miluju." Objala jsem je. "Miluju vás oba, moji andílci…"

KONEC


Co když se nevyléčí? 8.díl

26. května 2008 v 9:08 | Boruvka |  FF - Co když se to nevyléčí?
autor:M.A.R.T.I.N_C.H.A.S.E.R - scene-boy.blog.cz
To zas byly kecy...Zase mi řikala o životě.Ale já jsem jí řekla jen pár slov.."Mami,nepřerušuj mě,něco jsme si řekli,nebudeš se mi do toho pléct a mě bude za měsíc a 21 ...Tedy zkoro 2 měsíce osmnáct a jak už jsem říkala Billa miluju a ty mi do toho nebudeš pořád mluvit,teď jsem ti vše řekla jak nejlépe to umim tak si toho vaš,čau jdu za Billem......Zabouchla jsem dveře,ale potom jsem si pořád nadávala,že jsem nic neměla řikat,ale s mámou jsme si dali dohodu a pokud to nedodrží tak zase jdu...i když nevim kam..!

Došla jsem do nemocnice a ani sjem se nestavila na recepci! Místo projížďkou výtahem sem radši šla po schodech a když jsem vešla do pokoje,tak tam Bill neležel,jakoby když dělají vždy dyž někdo nemocnici opustí ebo už neni ! Bill tam neležel,v pokoji byl pouze ten chlapík s krátkýma vlasam,Gustav Schäfer tušim...V tu chvíly jsem nevěděla jestli mám,nebo nemám brečet..Stála jsem tam jako sloup,nakonec jsem se sebrala a chlapík ležel a koukal do země.."Dobrý den,já jsem Sarah,a vy?"..zeptala jsem se ho,protož jsem tam nechtěla být sama , a když jsem se na postel posadila,tak sjem nakoukla do skříňky,která patřila Billobi,když tam ještě ležel..Gustav se ototčil.."Dobrý den,jsem Gustav"...podali jsme si ruce a ja jsem to nemohla vydržet a zeptala jsem se ho.."Víte,proč jste tu tak sám?povídáte si někdy s Billem?..".."Sarah,s Billem se nebavím,sice mi kolikrát nabídne něco z jeho jídla,nebo tak něco,on se snaží,ale já nejevím zájem..."........řekl smutně.."A proč jste se tedy seznámil se mnou?"..byla jsem zaražen a v tu ránu jsem zapoměla na Billa..."Nevím,asi mě ta samota přestala bavit..."..."A kdo vůbec jste?"najednou někdo bouchl dveřma,byl to doktor který vezl Toma na vozíčku,na místo Billa...Sebrala jsem se a hned šla z pokoje a Gustav na mě ještě zavolala,,,"POČKEJTE!"...Jenže já jsem dělala že ho neslyším,protože byl nudný,....V polovině nemocnice,jsem se ještě do pokoje vrátila,kde už ležel Tom a vzala jsem věci Billa a hodila je do batohu.!

Než jsem odešla tak ještě přišla na místo "Vizita.."...."Dobrý den,,,Gustav Schäfer,číslo postele 2 a pokoj 483. Jeho nemoc tedy rakovina je nejspíš nevyléčitelná a muž se s tím již smířil´"...řekla vesele sestřička a mě v tu chvíli bylo Gustava líto ,tak jsem sebrala odvahu a vlepila jí facku,ani nevím proč jsem to udělala,ale poté mě vyvedli z nemocnice a zavřeli za mnou dveře..."Počkejte,nezavírejte,musím za Billem..."...moje teta přece pracuje v nemocnici, jsem si řekla a tak jsem jí zavolala a ona otevřela,taky mi poskytla s Billem nemoc že ho přestěhovali do pokoje,kde jsou nemoci téměř vylečené a řekla mi pokoj,já jsem hned utíkala...otevřela sem dveře a Bill tam stál s nějakou dívkou,ani mě neslyšeli protože se líbali...až poté co jsem spustila slzy se na mě otočili

Mrtvé dvojče 8.díl

26. května 2008 v 9:07 | Boruvka |  FF - Mrtvé dvojče
Bill
Dočista jsem se zbláznil!Já - já viděl Sáru.Bože, nepíchl jsem si náhodou něco, když jsem tam hypnotizovaně ležel?To je blbost.BLBOST!Sára přeci nežije!Nebo snad jo?SÁRO! co mi to děláš!Podívám se k nebi v zoufalství a zavřu rychle oči.Pak je otevřu a podívám se kolem sebe.Nikde ani živáčka.Ok, to byl jen zlý sen!Bille, uklidni se.Jen jseš nadopovaný práškami.Musíš jít za Elis, ať ti doporučí něco jiného. Vstanu a jdu k Elis. ,,Elis, dej mi jiné prášky nebo sniž dávku"řeknu zoufale a ona se na mě podívá nechápavým pohledem. ,,Blouzním" dodám a zakryji si tvář dlaněmi a skrz mezer mezi prsty ji sleduji. ,,pojď dál"řekla po chvilce napětí a já vešel a ihned si to namířil si lehnout. ,,Tak jak blouzníš?"zeptá se mě, když si sedne do svého křesla. ,,Vidím mrtvé lidi"řeknu se strachem a všimnu si jejího výrazu. ,,Děje se snad něco?"zeptám se ji a ona se jen oklepe. ,,Ne nic.Bille, teď běž si lehnout,ano?Neboj se.To bude dobrý."řekne mi s klidem a jaksi sem to nepochopil,ale udělám to co mi řekne.Jdu teda do svého pokoje a zase potkám JI! SÁRU! To nebude dobrý.Vždyť, to je ona.Do očí mi vyhrknou slzy a stojím tam jak solný sloup.Blíží se s tou vozíčkářkou přímo ke mně. ,,Je vám dobře pane Kaulitzi?"zeptá se mě vlídným hlasem.Já na ni jen koukám a z oči mi tečou přímo vodopády. ,,Ano, proč jsi mi lhala?Proč jsi se vydávala za mrtvou?kdo byla ta osoba koho pohřbili?"vyjedu na ni a sleduji ji.Je totálně vyjukaná a to už nedokážu snést, uteču do svého pokoje a nevnímám ani to, co mi říkala.
Po chvilce vletěla do mého pokoje Elis a ihned jak mě uviděla sklíčeného v rožku tak neváhala a hned mě odejmula. ,,Sára, ona- mě opustila a teď je tady"opakuji.Já jsem fakt blázen a dokážu si to přiznat! ,,Bille, potřebuješ jenom spát!Uklidni se, donesla jsem ti prášky!"řekne mi a já se od ní odtáhnu a kouknu na ni hnusně! ,,Já už nechci žádný prášky!"řeknu zhnuseně a stoupnu si, lehnu si na postel a schoulím se do klubíčka.
Elis
Tak to vypadalo nadějně, že je už na dobré cestě a teď tohle.Nechala jsem ho tajně hlídat a šla volat Tomovi. Ihned jak jsem měla pauzu jsem se s ním sešla znova v restauraci a vše mu pověděla. ,,To si děláš kozy?!"vyjede na mě. ,,no dovol, Klára a Jana jsou hezký a vychovaný, tak je neurážej!"řeknu a zadržuju smích.Tom to nejdříve nepobral,ale pak se zasmál.Ještě, že tak. ,,nemyslel jsem ty tvoje kámošky,ale tak všeobecně.Takže počkat.Deziré je úplně stejná jako Sára, která je mrtvá a mrtvá Sára je podobná Deziré, což je ředitelova dcera.Do prčic je toho na mě moc, zlato"řekne.Já se mu ani nedivím.já mám taky v tom zmatek,ale aspoň jsem to snesla, na rozdíl tady od tohoto nemocných člověka posedlým sexem jménem Tom.Udělám na něj znuděnej ksichtík. ,,Ok, já to poberu časem"řekne.Usměji se. ,,Ale co teda uděláš?"řekne po chvilce rozmýšlení. ,,No, musím mu říct, že je to Deziré a ne Sára, ale teda jako nevím co bude a jak.Protože je šíleně jí podobná.Nechceš jet semnou a mohl by si být s Billem, na chvilku.Ať je v klidu.A už vůbec nevím jak se to vysvětlí s Deziré.Můžeš se s ní aspoň i seznámit."nabídnu mu a mrknu na něj. ,,Dobře.Je to dobrý nápad.Stejně jsem chtěl v brzké době za ním zajít"usměje se a zvedáme se.
Tom
,,Ahoj Bille" pozdravím brášku, když uvidím, jak se probírá. ,,Co-co ty tady děláš?"sedne si na postel a sleduje mě. ,,Přišel jsem tě navštívit"řeknu mu a usměju se.Všimnu si jeho velmi zdrceného a smutného výrazu. ,,Vím o tom"šeptnu a skloním hlavu. ,,O Sáře?" vzhlédne ke mně. ,,Ne, o Deziré!osobně jsem ji neviděl,ale pověděla mi to Elis!" ,,co? Jaká Deziré?" nechápavě kroutí hlavou Bill. ,,Ta žena, co je tak podobná Sáře, tak se jmenuje Deziré!"snažím se zachovat klid.Najednou vstoupí do pokoje Elis. ,,Ahoj" pozdravíme se zároveň a navzájem.Bill nás jen sleduje, jaký pohledy na sebe házíme. ,,Promiňte, že ruším vaši debatu, ale je tu někdo, o kom by jste měli vědět."domluví a do místnosti vejde na chlup stejná osoba jako Sára ,,Sáro?!"řekneme společně s Billem.
Pokračování příště by .B.A.
[http://tokiohotel30.blog.cz]

Se srandy láska 10.díl

25. května 2008 v 13:47 | Boruvka |  FF - Se srandy láska
"ale ja tě budu vždycky milovat!" Já se na něj smutně kouknu "Bille najdeš si milionkrat lepši než sem já!" A dám mu malou pusinku! "Proč nemuže byt stejna holka jako ty?" "jsou a mnohem lepši!" "třeba tvoje segra je ti strašně podobná ale přitom tak jina a ja chci jen tebe!" "Bille ja miluju Toma! Ty si jeho bracha! A steoba tak podobní že s wámi to je fakt strašně težky! Mam rada vás oba a moc!" "milačku pod do kuchyně něco sem ti připravil!" "už přijdu zlatičko!" "super tak honem!" "bež už já na tebe zapomenu!" "ne-e Bille tohle nechci!" "ja taky ne! Ale co mi zbyvá?" "maš pravdu ale budem aspon kamaradí!" "jo budem!" Ja vstanu a on mě chyti za ruku a řekne "to ditě je fak Tomovo?" ja se na něj zmateně podivam " Ano Bille je Tomovo !" "viš to na 100%?" "ano vím! Je mi to líto!" A du za Tomem! Vylezu z jeho pokoje a všude slyšim to hrozne ticho co tak nesnáším a do toho ticha se ozyva! "jak to řic Terry vezmeš si mě?!" Ja se usměju a sednu si k Billovym dveřim a začnu brečet neuvažuju nad tim jak budu vypadat a ani proč brečim ale začne mi tect po tvaři jedna slza za druhou a stále rychleji a čim dal tim vic slziček! "co to se mnou sakra je? Takhle sem se nikdy nechovala a ani sem se tak chovat nechtěla!" řikam si a pak zvednu hlavu a Tom stoji nademnou! "milačku proč to řikaš děje se něco?" Ja se zvednu on si vytahne kapesnik a utira mi slzy a on řekne "ty si ta kterou už dlouho miluji a žadnou jinou už si ani nepřeji!" ja se usměju on taky a polibi mě! "Tome ani netušiš jak mi je špatně!" "pod si lehnout a všechno mi řekni!" Jdeme k němu do pokoje a povidame si o všem až mu řeknu pravdu! "tome ja milovala Billa a on mě taky a jak sem odjela s ty Prahy tak sem spala s jednim klukem tam! On mi pomohl se všim a ja poznala že ty si ten koho miluju!" "tak to bych mu měl napsat děkovny dopis žejo?" "nee to neměl ale pořad vim že k Billovi něco cítim!" "neboj to po čase zapomeneš!" "ja fim ale mam podminku!" "a jkoupoak pro tebe cokoliv! To moc dobře viš!" "ale jo vim!" "tak povidej!" "až se to ditě narodi tak bych chtěla se nastěhovat k nam do vily a bydlet tam jen my tři!" "jo to s tebou souhlasim!" "počkej Etě dal!" "achich tak povidej!" "no ci najit někoho kdo se o to ditě bude starat a ja si ci dodělat školu a jít pak na vyšku!" "to nebude problem ale aspon ty 3 roky tu školu budeš dělat na dálku nee?" "Jen dva roky a na zkoušky a testy tam budu chodit!" " a ja se skupinou?" "musiš tam byt pořad viš kolik mate faninek a nechci aby na to Bill doplatil!" "maš pravdu ale skusim dat co nejmin konzertu abych moch byt jen s vami dvěma!" "nebo třema to newiš!" "myslim že to bude holčička tak klasna jako je moje beruška!" A polibi mě a v tom! "Tome myslim že už to tu asi je!" "co už tu je?" "myslim že se chce už narodit!" ?cože už ted hned?" "asi jo!" "počkej už du pro auto! Pod ven Bille pod sem kurwa!" A on ospale přijde!" "hmm cozas?!" "terry už bude rodit!" on vykuli ty jeho čokoládový očka a vykřikne! "ted?!" "ne asi zítra!" vykřiknu na něj!" "bracha du pro auto pomož berušce dolu!" "jo jasně ale ja se musim namalovat a!" "ser na to tu de o tvoji neter nebo synovce!" "jo už dem!" a chyti mě kolem pasu a za ruku a deme dolu! Tom už stoji před barakem a hned jedem! V nemocnici mě hned vzali na operačni sal a Tom šel se mnou a držel mě za ruku! Až doktor řekl "Pane Kaulitzi měl byste odejit!" A sestra tzo ho vyhodila! "Tak ted vas uspime a udělame cisařsky řez!" řekne doktor a ja už usínám! O 2 hodky později! "pane Kaulitzi mate dcerku ale narodila se brzo a ted bude bojovat o život!" "a moje beruška?" "odvezem ji na porodni odděleni a bude na ipce a bude vpořadku! Zatím spi! Ma za sebou těžkou operaci!" "mužu s brachou za tou malou?" "ano jistě pottě za mnou!"
"Bracha běž s nim a ja du za beruškou se na ni kouknout!" "Jo pak tam přid!" A Bill de s tim doktorem a ja du za Terry! Jak ji vyvezou s te operačni mistnosti tak otevře oči a řeknu "co to male?" "neboj je vpoho a je to holčička!" "Tak Alexandra!" "dobře tak jo a ted za ni pudu a zítra pujdu zatebou! A vyspi sey!" "dobře!" a zavřu zase oči! A Tom de za Billem! "Doktoro přežije to ta mala?" "ËHM pane Kaulitzi ja nevim je na tom važně špatně!"

Brácha, tak mě v lásce prosím pochop!!!! 81.díl

25. května 2008 v 13:46 | Boruvka |  FF - Brácha, tak mě v lásce prosím pochop!!!!
Chvíli mi do nich jen tak koukal a pak uhnul pohledem. Zvedl jsem se a šel jsem se napít. ,,Já nevím, jestli ti po tomhle všem mám ještě říct, že už ti dávám poslední šanci. Přece tohle byla tvá poslední šance od tvého posledního podvodu…nepodvedl jsi mě jednou Bille a do tebe bych to řekl nejmíň…a o to víc mě to teď bolí, když si uvědomím, jak vysoký překážky jsem musel já v tom našem vztahu přeskočit, zatím co ty jsi nepřeskočil ani jednu. Jen jsi naším vztahem klidně jdeš. Proč já jí teď mám přeskočit a ty jí zase obejít? Teď jí obejdu já a ty budeš trpět. Já už na to nemám sílu.." řekl jsem vážně a koukl jsem se na něj. Koukal na mě s otevřenou pusou dokořán a oči měl vyvalené, div mu nevypadly z důlků. ,,To-to jako myslíš vážně Tome?" ,,naprosto vážně…" ujistil jsem ho…,,takže…mezi námi je jako konec?" ,,tohle jsem zase neřekl…" odpověděl jsem mu na jeho dost ohlušující otázku…,,fajn…klidně ti natáhnu další aby ses probral a řekl něco normálního.." ,,tak jo" usmál jsem se..už zase vstával a šel ke mně docela pomalu, ale šel..měl ladný krok a kroutil boky jako by mi facku dát ani nechtěl…přišel ke mně…koukal jsem na něj a čekal…

…Bill…

Nechtěl jsem ho mlátit nebo mu nějak ubližovat, ale jinak to prostě nešlo, takového Toma neznám! Nikdy se mi ještě nestalo, že by mi tohle řekl…Co se to s ním stalo? Je ale asi pravda, že si za to můžu sám a to co mi řekl před chvílí, byla naprostá pravda, jen jsem si to nechtěl uvědomit. Chtěl jsem ale, aby se semnou nerozcházel a zůstal semnou navždy. Moc si na ten včerejšek nepamatuju. Ale je fakt, že tohle byl dobrý nápad, zamknout nás tu. Nemůžeme jeden před druhým utéct. Pomalu jsem se napřáhl a vlepil mu další facku, ale menší než byla tamta…

…Tom…

,,Au.." usykl jsem…ani se mu nedivím, že mi jí natáhnul..řekl jsem si o to sám. Nebylo před ním kam utéct, stejně si mě tady najde..Bill tentokrát nic neříkal a já radši taky ne. Vzal jsem si deku a polštář a šel jsem na gauč. Do uší jsem si dal sluchátka a začal jsem poslouchat..Neměl jsem už na nic náladu. Teď nebudu odpouštět já jemu. Tohle už si líbit vážně nenechám…

Další den ráno jsem se probudil, Bill dělal snídani…teda dělal si snídani. Krájel okurku na kolečka a stál ke mně zády..,,brý ráno" řekl ,,čau" řekl jsem já…na to mi nic už neodpověděl..,,au" řekl po chvíli ,,co je?" zeptal jsem se ,,nic..to je dobrý" řekl zase on..vstal jsem a šel jsem k němu, řízl se ,,ty jsi ale trubka" řekl jsem se smíchem a vzal jsem náplast a mokrý hadřík…ránu jsem mu vyčistil a otřel od přebytečné krve…pak jsem vzal náplast a bezpečně mu ránku přelepil aby se mu do ní nedostala infekce..,,děkuju" řekl tiše Bill ,,ještě abys nadával" řekl jsem s úsměvem a koukl jsem se mu do očí…taky se mi do nich koukl…oba jsme zvážněli a byli ticho….Bill mě pohladil po ruce a lehce se ke mně začal naklánět..Nic jsem nedělal, jen jsem začal přivírat oči..po několika sekundách jsem ucítil jeho rty na těch mých…Bill mě objal okolo krku a já jeho okolo pasu, začal mě líbat. Nebránil jsem se, už dlouho jsem tohle potřeboval. Přitáhl jsem si ho k sobě a chytl ho za prdelku. Bill jenom lehce zafuněl na znamení, že se mu to líbí…

Pokračování příště…

Ivetka…

Malá výměna názorů 48.díl

25. května 2008 v 13:44 | Boruvka |  FF - Malá výměna názorů
"jo a kdy si mi to jako chtěl říct?" "no dneska ale to sem nemoh vědět že to takhle nafouknou, Neli mě na tobě vážně záleží a nechci o tebe přijít to mi prosím věř" "Tome já ti věřila od začátku kdy mě každej rozmlouvat stebou bejt ale copak ti můžu po tom všem věřit?" "jestli mě miluješ tak mi věřit budeš" "vydíráš" "nene" "no já myslím že jo" "tak jak?" "co?" "no jak to bude mezi náma dál?" "Tome promiň ale já si na hlavu srát nenechám máš štěstí že Libor řek jak to stou blonckou bylo ale tohle je fakt poslední šance" "děkuju lásko miluju tě" "jo ale tohle říkáš pokaždé když ti odpustím co a poď už tu nebudeme Libora otravovat" tak sme se zvedli a šli ke dveřím. Tom poděkoval Liboroj a pak sem byla na řadě já: "děkuju Libi moc si mi pomoh" a dala sem mu pusu na tvář: "nemáš zaco to já děkuju že se na mě nezlobíš" "to se neboj zlobit se na dva to bych se zbláznila tenhle jeden stačí" "jo všim sem si" "tak zatím" Tom mě chytnul kolem pasu a šli sme k nám. Za chvíli Tom vytáh mobil a volal: "no čau tak už sem ji našel byla tam normálně mi spad kámen ze srdce, jo nechala si to vysvětlit no já nevím spíš se tam už neukážeme" v tom sem mu vytrhla mobil: "no ahoj zlato jo ukážeme se tam jen se převlíknu a sme tam tak nám pošlete Jurgeho ju děkuju zatím". Tom na mě nechápavě koukal: "no co tak čučíš?" "ty chceš jít na ten večírek?" "no jasně vánoce sou svátky klidu ne tak co bych se stresovala doma půjdeme se pěkně bavit, takže já se du převléct a můžeme vyrazit." Tom pořád koukal jako péro z gauče a já kolem něho lítala jako střelená a hledala co na sebe: "hele frajere co si mám vzít na sebe?" "no nic" "fajn tak můžeme jít" jen ve spodním prádle a s kabelkou na rameni sem se vydala ke dveřím v tom se někdo konečně vzpamatoval: "hele kam jako takhle deš?" "no bavit se si říkal že si nemám brát nic" "pomoc větší pako sem neviděl a teď se oblíkni takhle tě nikam nepustim" "no tak ty taky nevíš nejdřív nemám mít nic a teď se mám zase oblíkat fakt větší pako sem neviděla" "hele nezlob jo jinak uvidíš ten tanec" "jo klidně se můžeš na tom večírku předvíst sem zvědavá" dál už sme nic neřešili a já sem zalezla do koupelny si upravit ksicht. Když sem vylezla vzala sem si fakt pěkný společenský kalhoty a k tomu bílej korzet. Takže sem vypadala asi takhle černý kalhoty,bílej korzet, černý sako, bílí kozačky který stejně nebyly vidět bílou kabelku,bílej pásek a černou čelenku. Když sem vylezla z koupelny Tom nic neříkal jen si mě prohlížel: "no co je mám se jít převléct?" "ne to vůbec strašně moc ti to sluší já sem moc šťastnej že tě mám a taky že tak krásnou holku sem nikdy neměl" "se budu červenat ale děkuju tak jdeme?" "jo jasně Jurge už čeká" mimochodem ten kostýmek sem měla rozmyšlenej už dávno protože holky se tam taky převlíkli a navíc sme zase sladěný Blaní má rudo černej a Elis černo růžovej. No cestou do auta se ode mě Tom odtrh a šel se převléct prej abychom k sobě ladili. Takže už půl hodiny tvrdnu v autě a čekám fakt je horší jako ženská: "panebože to mu to vždycky tak trvá?" "jo trvá on je horší jak žeská" "no Jurge máme stejný názory" "a jak to mezi váma dopadlo už ste v poho?" "no kdyby ne tak tu nejsem ale jo já bez něj nemůžu bejt i když už sem byla odhodlaná to skončit ale fakt už má poslední šanci" "hele teď ti něco řeknu a upřímně, Toma sem vždycky odsuzoval za to jak si s holkama hraje ale od tý doby co je stebou je jinej a když sme jeli turné pořád o tobě mluvil a moc hezky tak si ho hlídej" "budu a děkuju že ste mi to řek" "hele už se známe dost dlouho tak co kdybys mi tykala jako kluci hm?" "tak super tak já sem Neli těší mě" "a já Jurge taky mě těší slečno" zrovna když mi dával pusu na tvář vešel Tom a dost nechápavě se na nás podíval: "co to jako je?" "nic se seznamujeme to bylo na tykání tak neplaš nemáš mi co vyčítat ono když tady musím skoro hodinu na tebe čekat tak to je zábava víš" "no tak promiň už mlčim" "no to bys měl tak můžeme jet Jurge".

Skrytá láska 31.díl

25. května 2008 v 13:39 | Boruvka |  FF - Skrytá láska
Probudím se do krásného dne. Cítím se mnohem lépe než včera. Vstanu z postele a převléknu se do svých věcí. Když se zrovna češu, někdo zaklepe na dveře a do pokoje vstoupí Tom.
"Dobré ráno, zlatíčko. Bál jsem se, abych tě nevzbudil, ale vidím, že ne," řekne Tom a posadí se na postel vedle mě. "Myslím, že bych měla jít asi zpátky do hotelu," usoudím.
"Nechceš zůstat raději na pár dní u nás? Mamka jela do lázní myslím, že Billovi by to nevadilo. Tak co ty na to?" navrhne mi. "Děkuju, ale to není třeba. Jseš hrozně moc hodnej, Tome, ale už si mi pomohl dost. Musím se postavit na vlastní nohy," řeknu mu.
"Udáš ho?" zeptá se nečekaně Tom. "Tome, víš… sama nevím, co bude, ale asi ne.
Pokusím se na to zapomenout, ačkoliv vím, že to bude těžký, tak to musím dokázat. Víš, co si jen přeju? Už se s ním nikdy nesetkat tváří v tvář. Myslím, že by mě to zabilo," řeknu mu a vstanu z postele. "Ještě než odjedeš, nasnídáš se se mnou? Prosííím!" klekne si přede mě Tom. "Dobře, ale co za to?" usměju se na něj. "Co takhle pusu!" vlepí mi pusu a vylítne z pokoje. "No počkej, až tě chytím!" rozběhnu se za ním dolů po schodech, ale jakmile přiběhnu do kuchyně, dostanu šok. Stůl je nádherně prostřený a je na něm spousta jídla.
"To jsi udělal všechno ty?" mrknu na něj. "Pro tebe Chris a teď se koukej posadit a nebo si snad myslíš, že to sníme s Billem samy?" řekne a usadí mě ke stolu.
"Takhle mě rozmazlovat! Nechceš se mnou bydlet?" navrhnu mu se smíchem. "Že váháš. Do toho bych šel okamžitě!" odpoví se smíchem a napije se čaje. "Jak ses vůbec vyspala?"
"Usnula jsem až někdy ve dvě ráno, ale naštěstí jsem neměla noční můry a co ty?" zeptám se na oplátku jeho. "Skvěle, ale líp by se mi spalo, kdybych mohl spát u tebe," zašklebí se.
"Uklidni se chlapečku jo? Nebo…" "Nebo co?" nenechá mě domluvit a skočí mi do toho.
"Nebo dostaneš na zadek!" řeknu a začneme se šíleně smát.
"Dávejte bacha, aby vám nezaskočilo!" ozve se najednou Bill a sedne si ke stolu. "Páni takovýho jídla a to je všechno pro mě?" koukne na Toma. "No to určitě. Myslíš, že bych se tady s tim kvůli tobě dělal? Nikdy v životě. To jsem připravil tady pro Chris," podívá se na mě Tom. Nevím proč, ale zdá se mi, že je Bill nějaký odměřený.
"Myslím, že bych už měla jít," zvednu se od stolu. "Počkej, hodím tě tam a taky jsem tě chtěl pozvat na párty, kterou budeme pořádat příští sobotu. To víš, konečně nám bude osmnáct, že jo brácha?" drkne do Billa. "Slib mi, že přijdeš, prosííííím!" žadoní Tom a já nevím, co mu mám na to odpovědět. "Rozmyslím si to ještě a teď konečně pojď!" čapnu Toma a vyjdeme z domu.
********************** O TÝDEN POZDĚJI ************************
"Ahoj Tome, v kolik mám teda přijít?" volám Tomovi, protože se chystám na tu jejich party.
"Čauky myslím, že když přijdeš v sedm, tak to úplně stačí a nezapomeň an nějakej dárek. Ne si dělám srandu. Pro mě je dárek to, že přijdeš!" řekne mile Tom a já se musím začít smát.
"Tak teda v sedm tam budu jo?" ještě mu řeknu a rozloučím se s ním.
Popravdě se mi nikam nechce a mám strach, co se se mnou bude dít, až uvidím Billa.
Od té chvíle, co jsme spolu byli v tom pokoji, se cítím úplně jinak. Vůbec nevím, kam se poděla ta nenávist. Snažím se na to nemyslet a nepřipouštět si to, ale asi k němu pořád i po tom všem něco cítím. Nechci být v jeho blízkosti, ale nechci, aby byl Tom zklamanej. Je to můj velikej kámoš a pomohl mi v dobách, kdy mi bylo nejhůř.
Fakt bych nejraději zůstala doma, ale co se dá dělat. Po přemáhání se začnu připravovat. Tentokrát si na sebe vezmu obyčejný džíny a tričko s menším výstřihem. Nemám zapotřebí být sexy a dělat na někoho dojem. Jemně se nalíčím a učešu se. V poslední době jsem se nějak změnila. Už nemám potřebu být tou nejkrásnější holkou na světě.
Když mi hodiny ukazují přesně půl sedmý rozhodnu se, že si zavolám taxíka, aby mě dovezl ke Kaulitzovejm.
Když dorazím před jejich dům, okamžitě zpozoruji, že je uvnitř asi hodně lidí.
Nemusím ani zvonit, protože dveře jsou dokořán. Vejdu a okamžitě spatřím Toma, jak se objímá s nějakou holkou. Dojdu k nim a šťouchnu do Toma. "Mě jako nikdo nepřivítá?" začnu se smát.
"Nazdar Chris, tohle je Kate!" představí mi tu holku. "Těší mě, Christin," podám ji ruku a usměju se na ni. "Pojď tancovat," táhne Toma, když se rozezní nějakej ploužák. Mě je najednou hrozný smutno a proto se posadím do kouta, aby na mě nikdo moc neviděl.
Pozoruju lidi, jak se baví a docela jim závidím. Já nemám vůbec náladu, ale když spatřím Billa, jak laškuje s nějakou holkou, mi je nějak divně. Modlím se, aby mě nešel pozdravit, ale naštěstí ne.
Kdybych věděla, že si mě tady Tom nebude vůbec všímat, určitě bych sem ani nepáchla.
Ještě k tomu se musím dívat na Billa. Proč se o něj tak starám? Ksakru kde je ta nenávist? No kde?
"Ahoj kočičko, co ty tady tak sama? Nechceš si zatrsat?" přijde ke mně nějakej kluk a chce, abych s ním šla tancovat. "Nemám moc náladu a nechce se mi!" odseknu mu. "Pojď a nenechávej se dlouho přemlouvat. Bude mi ctí si zatancovat s tak krásnou holkou," skládá mi komplimenty a mě to teda nakonec obměkčí. "Tak teda dobře," chytnu se jeho ruky a vydám se s ním tancovat. Zrovna hrajou nějakej ploužák, ale mě je to vlastně jedno. Chytnu se ho a položím si hlavu na jeho rameno. Ploužíme tam spolu, ale najednou si všimnu páru vedle nás. Je to Bill s tou holkou. Nechci se na ně dívat, ale bohužel si nemohu pomoct. Zavřu oči a vnímám jen tu hudbu, ale jakmile je otevřu, všimnu si Billa, že mě pozoruje. Nedokážu se mu dívat do očí, a proto se odlepím od toho kluka a běžím do kuchyně.
"Hééj holka, kam mi to zdrháš? Hm? Hele dáme ještě jeden taneček?" vyhledá mě zase ten kluk a je fakt otravnej. "Už mě nepřemluvíš a nechceš se se mnou raději napít?" nabídnu mu a beru do ruky skleničky. "Co ráda piješ?" zeptá se mě. "Nejradši asi červený a ty?"
"To je náhoda já taky!" přiblíží se ke mně, když se snažím otevřít láhev. "Bacha sakra, vidíš, co děláš?" otevřu láhev, ale poleju si při tom kompletně celý tričko.
"Hm skvělý tohle nepůjde dolů. Musím si to jít přeprat!" řeknu a chci odejít, ale on mě zadrží. "Nechceš pomoct?" "Díky zvládnu to sama. Nejsem malá holka," ujistím ho a odejdu z kuchyně.
"Cos dělala, Chris?" vybafne na mě najednou Tom, když jdu po schodech nahoru.
"Malá nehodička, to bude v pohodě," vysvětlím mu to a celkem otráveně se vydám nahoru.
"Sakra doufám, že to bude aspoň z části dolu," zamumlám si a otevřu dveře od koupelny.
Ale čeká mě nemalý šok. V koupelně spatřím Billa a tou holku jak si to spolu rozdávají.
Nemohu tomu uvěřit…
Pokračování příště!

Výměnný pobyt v Německu 30.díl

25. května 2008 v 13:38 | Boruvka |  FF - Výměnný pobyt v Německu
- - - - - - - - - - - - GUSTAV - - - - - - - - - - - -

Teď jsme s Katkou na večeři. Pozval jsem jí, protože u nás ani u ní by jsme neměli klid. "Je to tady krásný" rozplývá se Katka. "Ty jsi taky krásná" usměju se a ona mi to oplatí. Přinesou nám jídlo a my se do něj hned pustíme. "Byl to krásnej večer" řekne mi Katka, když se loučíme u jejího domu. Políbím jí "dobrou noc,Káťo" "dobrou Gustave, miluju tě" "já tebe taky" ještě jí políbím a pomalu jdu domů. "Gustave počkej" zavolá na mě Katka. "Nechceš jít ještě ke mě?" zeptá se mě, když k ní přiběhnu. Chvilku přemýšlím a nakonec souhlasím. "Nechceš něco k pití,nebo něco?" zeptá se mě, jak přijdeme do jejího pokoje. "Nechci, Káťo" odpovím jí, a sednu si na postel. Ona se sedne ke mě. Začneme se líbat, leháme si na postel a pomalu z nás padaj kousky oblečení(zbytek si domyslete sami:-)) )
- - - - - - - - - - - - LENKA - - - - - - - - - - - - -
Se samarou, Tomem a Billem jsme se navečeřeli a já teď uklízím talíře. Tom se samarou si už šli lehnout a Bill se šel vysprchovat. Umývám nádobí, když mě někdo obejme. "Sluší ti to" řekni mi Bill. "Nějak rychle jsi se vysprchoval" "to, je tím, že jsem se nemusel odličovat" "no jo, vlastně ty jsi nebyl namalovanej" otočím se na něj a mokrýma rukama ho chytnu kolem krku. "Ale slušelo ti to, teda sluší" dodám ještě, a pak mě políbí. "Počkej broučku, já to domeju, a půjdu" "počkej, počkej, kam půjdeš?" zeptá se mě překvapeně. "No domů, spát" "proč půjdeš domů, když můžeš spát tady?" "ale já nemám nic na spaní" "a kdo říká, že něco budeš potřebovat?" usměje se. "Takhle využívat situace, že se nestydíš" "ani trochu se nestydím" vypustím vodu ze dřezu. "Tak dobrou" "nechoď Leni, tak si půjčíš něco od Toma" "no...já nevím" "prosím" nasadí ty jeho psí očička a těm se nedá odolat. "Tak dobře" políbí mě. "Přinesu ti něco od Toma" zachvíli se vrátí s jeho tričkem. "Tak já se jdu vysprchovat" dám mu pusu na nos a jdu do koupelny. Vysprchuju se a jdu rovnou k Billovy do pokoje. Je rozsvícená jenom lampička, co má na stole.On už leží a buď má zavřený oči, nebo spinká. Zalezu pod peřinu, zhasnu lampičku a přitulím se k Billovy. "Miluju tě, Leni" obejme mě. "Taky tě miluju" oba usneme. Probudím se kolem 3 hodiny ráno. Mám žízeň, tak se jdu do kuchyně napít. Vrátím se zpátky k Billovy, lehnu si, a zase se k němu přitulim. "TOME!!" křičí Bill ze spánku. "Tome?!...

Jsem tvoje sestřenice 25.díl

25. května 2008 v 13:37 | Boruvka |  FF - Jsem tvoje sestřenice
Probudila jsem se docela polámaná,něco mě tlačilo do zad!No jasně čokoláda,božéé celá se roztekla na mým zadku!Včera večer jsme usli v posteli plný jídla!!A takhle to dopadá!Bill vypadá strašně legračně,ještě spí a na obličeji se mu obtiskli chipsy!A ve vlasech má taky něco!Ofoukla jsem mu to z obličeje a on se probudil.
,,Ty už jsi vzhůru?" zakřenil se ,,To chodím s takovým raním ptáčkem?"
,,Ty raní ptáčku,usla jsem na čokoládě!"
,,No to je užasný aspon budeš sladká..taková..čokoládová.." našel v posteli kousíček čokolády a strčil si jí do pusi.,,Víš jak je čokoška dobrá,pojd jsem já cu ještě!" vzal mojí ruku a začal mi ocumlávat prsty.Pak mě líbal po ruce nahoru až na ůsta.
,,No té čokolády by stačilo ne!" zasmála jsem se po polibku,ani mě nenechal nadechnout surovec
,,Fajn čokolády jsem si užil a ted jsi jdu užívat tebe!"
,,Ne ne "vyskočila jsem z postele a ,,cvičit" a začala jsem předvádět různý cviky!Bill vybuchl ve smích
,,Paní cvičitelko..co to máte na zadku?"
,,Hele ted vážně..přestan se smát!!!" zakryla jsem mu hlavu pod peřinu!Ale on nepřestával ,,Jdu do koupelny!" uraženě jsem odkráčela!Hupsla jsem do sprchy,já vím bylo to odvážný,ale já věděla že Bill si netroufne jít za mnou!
,,Donesu ti věcíí joo?All??" volal na mě!
,,Jo díky Bille!Mám to nachystaný v mým pokoji na postelíííí!" odpovědla jsem mu!Rychle jsem vylezla ze sprchy a přes sebe si dala jen ručník,chtěla jsem mu udělat takový sexy překvápko!Myslím,že si to zaslouží!Lehla jsem si na postel a udělal takový ten sexy xicht co dělaj ve filmu!Najednou se rozrazili dveře,zavřela jsem oči a našpulila pusu!
,,Vážně chceš,abych ti jí dal?" rychle jsem otevřela oči,poznala jsem,že to není Billův hlas!TOM! ježííš!Kdy mě tyhle debilní nápady přejdou!
,,Jestli jsi chtěla na Billa působit sexy,tak by se ti to určitě povedlo!Protože mě si dostala!" začervenala jsem se,to je tak trapný!Ale chtěla jsem působit sebejistě,on tak totiž vypadal,jakože má nade mnou navrch..
,,Jo díky!"vstala jsem z postele..ten ručník je tak krátky..sakra!Místo,aby odešel což měl udělat dávno,popšel až přímo ke mě!Na těle se mi objevila husí kůže jak byl blízko!
,,Ty totiž seš děsně sexy!!!!!!" pohladil mě po nahých zádech! a odešel..stála jsem jak opařená,Tomovi ruce pořád cítím!Co si to dovoluje,proč se mi to líbilo?Proč mám dobrý pocit s toho,že se Tomovi líbím!Mělo by mi to vadit!Vždycky když jsem si jistá,že miluju Billa,tak příjde ON a udělá mi v tom guláš!!Tohle se ale už nesmí opakovat!!Šla jsem zase zpátky do sprchy umít stopy po Tomovi!
,,Al..oblečení!" zakřičel Bill
,,Dones mi ho sem!Díky Bille!"hodil věci na skřín,ani se nepodíval,on je děsně čestnej!!
No a ted mě čeká ještě celej den s Teresou!!Já fakt nevím jak tohle přežiju!!!!

Hotel Lemonek 26.díl

25. května 2008 v 13:34 | Boruvka |  FF - Hotel Lemonek
Tak zakopl o prach a jen tak tak udržel balanc aby nespadl. Tom se mu začal příšerně smát do obličeje Bill se cítil trapně ale nechtěl to dát najevo a tak se začal smát taky.
Tom: "mno tak popovídej co tě napadlo"řekl koktavym hlasem :-P
Bill: "mno mě napadlo že by sme mohli jít do nějakého klubu už jsme dlouho nikde nebyly"
Tom: "mno až na ten včerejšek co"řekl sklesle
Bill: "jo až na včerejšek. Mno a tak mě napadlo jako víš ne Dreduš to etě neví a tak že bys jí to navrhl ty že tě to napadlo aď si něco u ní vyhladíš a aby měla v tobě zas důvěru jakou měla"
Tom: "heh bracha odkaď to všechno víš to jako Dreduš chodí a říka to každému???"
Bill: "ne ale mluvila o tom s Terou a ta pak o tom mluvila semnou víš mno a tak mě to napadlo aspoň to nějak cu pomoct tak si toho važ!!!!"
Tom: "ok tak ja teda za ní zajdu!!!Jo a bracha nevíš kde náhodou je???"zašklebil se
Bill: "so dělaš srandu bracha???ty ani nevíš kde máš Dreduš???je přece pořád v kuchyni a chysta to tam!!!!"
Tom: "jo aha ja zapomněl" a šel za Dreduš do kuchyně!!!Já jsem si právě utírala mokre ruce od umývání nádobí!!!Když mě v tom někdo chytil kolem pasu ze zadu. Sem se upe lekla ale uklidnila jsem se po tom co mi Tom zašeptal do ucha "MILUJU TĚ". Hned jsem se otočila skočila mu kolem krku a začli jsme se líbat. Mezitím šel Bill za Terou na recepci aby se tam necítila sama a co tam asi dělaly že :-D obímaly byly moc šťastní a líbaly se!!! Jak jsme se s Tomem od sebe odlepily :-D tak mi řekl že ho něco napadlo.
Tom: "heh Dreduš něco mě napadlo"
Dredka: "mno Tome tak mluv"
Tom: "mno víš napadlo mě že jsme už dlouho nebyly v žadnem klubu co takhle zajít dneska večer???de i Bill a Tera"
Dredka: "mno ja nwm zaleží jak to tu šecko stihnu"
Tom: "neboj stihneš ja ti pomužu"zašklebil se :-P já se jen pousmála. Tom si vzal zastěru a začal mi pomahat s uklidem. Bill s Terkou na recepci furt žvatlaly nějaky kidy a furt se jen smali a líbaly smali a líbaly jak kolotoč :-P
Jak to Dreduš s Tomem dodělali, zavolali nás an jídlo bo byl oběd. S Billem sme si dali špagety a jedli je jak si ji dáte každej z druhý strany a jíte jí až k sobě=)
Tom: "hej vy dva,dáme zavody, ne?"
Tera: "hmm ok a co a o co?"
Tom: "mno vsadíme se o to, kdo sní ve dvojici jak taháte ty špagety, kdo jich sní více za minutu..ten pár kterej prohraje, platí za dnešní chlast večer v baru." a usměje se tak machrovsky, že to maj vyhraný
Bill: "hmm a kdo ty špagety bude počítat ty chytrej"a zvedne jedno obočí
Tomovi zmizl úsměv z tváře a hodil zachmuřený ksicht..všeci sme na něj kukali a čekali, co z něj vypadne.....
Najednou se rozsvítí jak stromeček a prohlásí: "mno pojedem po dvojicích.Nejdřív třeba vy, a my vám budem počítat špagety, a pak vy nám" a hodí vítězný pohled, že nás trumf=) ok s Billem si vyměníme pozbuzující pohledy, že je trumfnem a idem si pro špagety.
Dreduš: "ty ses zbláznil? dyť já ani nemám hlad! a...a...a.."
Tom: "a a a co? dyt o nic nejde, přinejhorším to zaplatím a budem další týden slyšet posmívající se dvojici blbečků zamilovaných"
Jenže to už sme se vrátili se špagetama a ty jeho poslední slova "blbečků zamilovaných" sem bohužel slyšela. Docela mě to nasralo a taky rozzsmutnilo. Můj nejlepší kámoš mě nsnáší? Co mu vadí? Bill si ještě šel pro pití tak to neslyšel. Položila sem talíř s ešpagetama na stůl a šla do pokoje. Už to nešlo vydržet a začla sem brečet.
Dreduš: "Tery kam deš? Dyť hrajem tu soutež, ne?" řve za mnou.
Tera: "víš, myslela sem si že Toma můžu brát jako nej kámoše,a pomáhala sem vám dyž ste oba byli na dně a nasralo a dojebalo mě slova "zamilovaných blbečků"...s tím zakomplexovaným klukem nic hrát nebudu..." chtěla sem už jít ale Dreduš se asi nasrala....
Dreduš: "tak hele princezno, prostě bohužel nemáme tak squelý vztah jak ty s Billem a přejem vám to ale Tom to myslel úplně jinak než si to slyšela" to už nás poslouchal aji Bill, který došel ke stolu a Dreduš pokračovala: "víš já nevěřím že vyhrajem a on mi jen řekl, že dyžtak to zacvaká a pak strpíme týden vaších posmívajících se ksichtů a proto to řekl"
Tera: "jenže já ybch tohle svýmu nej kámošovi a svýmu dvojčeti neřekla,víš?" a odcházím do pokoje. Dreduš zklamaně sedne z5 ke stolu a dá si hlavu do dlaní...toe poprvý kdy sme se tak štěkly!dycky sme našli kompromis, ježe co se oběvili Tom s Billem je všechno špatně....
Bill: " ty seš debil brácha..ona na takový věci citlivá, tak si dávej bacha co říkáš před ní"
Tom: "njn jenže já to nevěděl...asi bych se ji měl omluvit,co?" oba jen kívli a začli orzebírat, kam půjdem pařit...
.........Tom stál před mojim pokojem a sbírá odvahu zaklepat. Nadechne s ea zaklepe. Nic se neozývá a tak vztoupí. Vejde do pokoje, kde je ticho a nic živýho, tak usoudí, že tera je v koupelně...Sou zavřený..Otevře dveře a zhrozí se...Tera ona se......!!!!!!!!!!!!

Jsem snad buzík nebo co? 23.díl

25. května 2008 v 13:33 | Boruvka |  FF - Jsem snad buzík nebo co?
Nevím no, dneska se mi zdá tenhle dílek takovej suchej. Možná je to jen můj dojem a vy to budete vnímat jinak. Asi to bude tím, že dneska mám nějakou divnou náladu a divím se, že jsem dokázala tenhle díl napsat. No tak každopádně pište komentáře.
-------------------------------------------------------------------------------------
TOM
Sedl jsem si zpátky na ten zavřený záchod a rozvaleně tam seděl. Pořád jsem nemohl vstřebat to co se teď odehrálo v téhle kabince 2x1,5 metru. Bylo to pro mě velký sousto. Připadal jsem si divně, že jsem se nechal. Jsem snad na kluky? To já nevím, nevím totiž už pomalu nic. Jak je jenom možné, aby mě Lisa s Luise přitahovali stejně? Mám s oběma stejné pocity. Jen s Lisou nemusím nic skrývat. Můžeme být našemu okolí otevření. S Luisem to nejde. Jakmile by se o tom dozvěděla média zničila by mě a celou kapelu během pár hodin. Tenhle vztah je pro mě nepřijatelný ale tak mě láká. Zakázané ovoce přece chutná nejvíce. U mě to platí dvojnásob.
Do třídy jsem se po dalších 10 minutách vrátil. Omluvil jsem se za nevolnost a bez jakýchkoliv dalších otázek ze strany profesorky jsem se posadil do lavice. Bill si mě divně projel pohledem. Neptal jsem se ho na nic, profesorka na mě byla už dost naštvaná za to, že skoro celou hodinu jsem tam nebyl ještě abych teď vyrušoval.
"kde jsi byl tak dlouho" zeptal se mě brácha jen co zazvonilo na přestávku
"na záchodě" řekl jsem mu a opakoval jsem si na další hodinu
"tak dlouho? Tome není s tebou nic?"
"jo tak dlouho. Co by semnou mělo být?"
"nevím, třeba to, že se učíš do frániny. Nikdy si to nedělal" řekl podezíravě
"Bille co za vším hledáš nějaký háček? Prostě chci být připravený kdyby mě vytasila k tabuli na zkoušení" odsekl jsem mu a dál jsem si ho nevšímal.
LISA
Cestou ze školy domů by začal šíleně zvonil mobil v tašce. Měla jsem v ní strašný bordel a tak trvalo než jsem ho vylovila ven.
"prosím" zvedla jsem jej
"ahoj Lis, tady táta" ozvalo se na druhé straně
"ahoj, copak potřebuješ?"
"máma mi volala a řekla mi, že souhlasíš s tím, že ke mně přijedeš" tak proto volá
"jo" celou dobu co jsem jela domů jsem s ním probírala ten týden u něj. Mě to vyhovovalo kdykoliv. Přeci jen čím dřív, tím lépe pro mě. Domluvili jsme se na tom, že přijedu v neděli až do pátku. Mám na vše tady jen pouhých 5 dní. Za tu dobu musím s Tomem vše nějak vyřešit a mámu do mého plánu pořádně zasvětit.
"mami? Můžu dál?" zaklepala jsem mámě na ložnici a nakoukla dovnitř
"jo jasně pojď. Co potřebuješ?" kývla. Vešla jsem dovnitř a posadila se na postel
"ty se nějak kamarádíš s paní Kaulitzovou že?"
"ano proč?"
"říkala jsi ji, že máš dceru nebo si ji řekla, že máš syna?"
"řekl jsem ji celou pravdu a jen se na to usmívala. Neboj nic mu neřekne. Proč?" uklidnila mě, protože jakmile jsem uslyšela, že o všem ví, myslela jsem, že mě klepne
"v neděli jedu za tátou….." zpustila jsem a pomalu jsem ji řekla mé plány. Nestačila se nad tím jen divit co se v mém osobním životě tolik děje za tak krátkou chvíli s Tomem. Jen nad tím vším nevěřícně kroutila hlavou a přemýšlela, jestli mi má pomoct nebo ne. Byla jsem jak na trní. Jakmile odjedu tak Tom půjde za mámou a bude se ptát.
"pomůžeš mi?" zeptala jsem se a zvědavě mámu pozorovala
"dobře. Co jiného mi zbývá. Ale Lis, teď pravdu, co k němu cítíš?" tímhle mě zarazila. Nepočítala jsem s tím, že by mohla nějak extra vyzvídat.
"no………mám ho ráda a to dost. Možná je tam i něco víc, nevím. Chci to zjistit ale jako já, Lisa. Chápeš ne?" vysvětlila jsem to jak nejlíp jsem mohla.
"dobře" odkývala to, jen jsem se usmála, poděkovala ji a odešla k sobě.
BILL
"mami, Tom je asi na kluky" řekl jsem sklesle, posadil se v kuchyni ke stolu a podepřel si bradu a koukal do blba.
"co? Kde jsi na to proboha přišel? Tom a na kluky? Už jako roční dítě ho zajímalo co mají holky pod sukní" zasmála se nad tím a věnovala se dál své práci, kterou tam teď měla
"no jednoduše. Líbal kluka. Pořád o něm básní. Je to ten nový soused, Luis" počítal jsem s tím, že o tom mámě řeknu co se s bráchou děje a snad mi nějak pomůže aby Tom na Luise raději zapomněl. Chtěl bych to Lise usnadnit.
"Bille ty o tom nevíš?" řekla překvapeně, jen jsem se na ni nechápavě podíval a čekal co bude dál "já vím, že to je Lisa. Její máma mi vše řekla." Usmála se a posadila naproti mně. Jen jsem na ni koukal s otevřenou pusou a nevěděl pomalu která bije. Ona o tom celé ví už od začátku a ještě je v tom podporuje? Tady se snad už všichni zbláznili nebo co?
"cože?"
"slyšel jsi. Souhlasila jsem s tím, že mu nic neřeknu. Toma aspoň trochu potrápí. Jak vidím tak se to daří dokonale. Myslela jsem, že z nich budou jen kamarádi ale Tom to pojal trochu razantněji" vysvětlila mi to. To všichni myslíme stejně a chceme Toma jen trápit? Jenže tahle sranda už překročila hranice. Teď už to zábava není. Vím, že jsem s tím souhlasil a trochu tomu napomohl jen proto, že mě Tom poslední dobou štval ale přece je to můj bratr, moje dvojče a nesnesu pomyšlení, že by pak mohl nějak trpět. Je to hrozná představa ho viděl sklíčeného a bez chuti žít. Ale když s tím vším souhlasí máma. Nebude mi brácha dávat vše za vinu. Já nejsem jediný. Jen doufám, že se celou pravdu nedozví nikdy.
"já o tom vím už od samého začátku………jen jsem myslel, že to moc lidí neví a ty jsi mezi ně patřila"
Pokračování příště…..
Monisek

Big Brother...Nebo malá ségra? 20.díl

25. května 2008 v 13:32 | Boruvka |  FF - Big Brother...Nebo malá ségra?
"Tati! Co se stalo?" Dívala jsem se tátovi se strachem do očí a pořádně ho objala. "Miláčku, holčičko, tohle byla poslední šance." Odpověděl chraplavým, roztřeseným hlasem táta. "Poslední šance? Jak to myslíš?" Nechápala jsem. Úzkostí jsem sotva mohla mluvit. Věděla jsem, že se stalo něco strašnýho. "Kde je Klaudie? A proč tu taky nebyla mamka?" Vyptávala jsem se dál. "Klaudie…ona…je v nemocnici. Včera jí odvezli. Mysleli jsme, že se nedožije dneška. Celou noc jsme byli u ní, ani oko jsme s maminkou nezamhouřili. Nevěděli jsme, jak ti to máme dát vědět, protože vedení týhle soutěže vám odmítlo dát jakékoli informce z venčí." Omlouval se dál taťka, ale já ho nevnímala. Přestala jsem ho poslouchat už u věty, že můj andílek je v nemocnici.
"To-to přece není možný! Ona nemůže zemřít! Ona ne!!" Rozbrečela jsem se v autě, do kterého jsme s tátou nastoupili. Táta šlápnul na plyn. "Chceš jet domů?" Zeptal se mě. Podívala jsem se před sebe uplakanejma očima. Domů? Co je to vlastně domov, když tam není Klaudie? "Ne, chci jet za andílkem." Táta jenom přikývnul. Celou cestu jsme mlčeli. Dívala jsem se z okýnka a pozorovala kapky, které stékaly po skle, jako slzy, které mi stékaly po tvářích.
"Ona nesmí umřít! Nedokázala bych bez ní žít. Je to ten nejdůležitější člověk v mém životě." Honilo se mi hlavou. Vzpomněla jsem si na Toma. "Nejspíš už ho nikdy neuvidím. Všechno jsem zkazila. Celá ta soutěž byla zbytečná! Nedokázala jsem získat peníze na záchranu andílka, bez kterého nedokážu žít. Navíc jsem promarnila tři měsíce! Tři měsíce, kdy jsem mohla být jenom s ní. Proč vždycky všechno zkazím?" Vyčítala jsem si v duchu.
S tátou v patách jsem vběhla do nemocnice. Mamka seděla před jedním pokojem a plakala. "Co se stalo? Jak na tom je?" Mluvila jsem roztřeseným hlasem. "Pokud do týdne nepůjde na tu operaci, tak…tak…" nedokázala to doříct máma a jenom s znovu rozbrečela. Pevně jsem jí objala. "Mami, tolik mě to všechno mrzí. Neměla jsem se do ničeho přihlašovat. Všechno je to moje vina." Plakala jsem s ní. "Nic si nevyčítej miláčku. Ty za to nemůžeš." Pohladila mě po vlasech, jako když mi bylo pět let. Tak ráda bych se do těch let vrátila. Tak ráda bych zase prožívala bezstarostné dětství…
"Můžu za ní?" Ptala jsem se s nadějí v očích doktora. "Jen jí nerušte. Právě spí…musí být teď hodně silná a odpočívat. Nemá moc nadějí, ale snad…když vás uslyší…" Přikývl. "Mockrát vám děkuju." Potichu jsem za sebou zavřela dveře od jejího pokoje a dívala se na ní, jak spí. Vypadala jako andílek. Své dlouhé blonďaté vlasy měla rozpuštěné a na tváři měla nepatrný úsměv.
"Andílku můj. Proč mi tohle děláš? Prosím netrap mě. Řekni mi, že všechno bude dobré, jak si mi vždycky říkala! Bez tebe by můj život neměl žádnou cenu. Bez tebe nedokážu žít. Jsi ten nejdůležitější človíček na tomhle světě. Nemůžeš mě tu nechat. Řekni mi, prosím, že mě tu nenecháš!" Po tvářích mi stékaly slzy a dopadaly na naše sevřené ruce. Pevně jsem jí držela. "Tolik tě miluju…" Políbila jsem jí na čelo a sedla si na židli vedle postele. "Ani se od tebe nehnu, miláčku." Slíbila jsem jí. S očima dokořán jsem se dívala na protější zeď a vzpomínala na všechny naše společné zážitky. A u toho jí pořád pevně držela za ruku, jako bych jí tím chtěla říct: "Jsem tu stále s tebou. Prosím, neopouštěj mě."

Co když se nevyléčí? 7.díl

25. května 2008 v 13:32 | Boruvka |  FF - Co když se to nevyléčí?
Autor : M.A.R.T.I.N_C.H.A.S.E.R -scene-boy.blog.cz
Tom mě sice pěkně naštval a hrozně se mi hnusil,ale je to Billův brácha a kdyby byl taky vážně nemocnej tak nevím jak by Bill reagoval..!Druhý den jsem šla do školy a ve škole to bylo celkem dobré.Škola zkončila a jelikož jí mám jen pár metrů od nemocnice,sem si řekla že zajdu za Billíkem ... Došla jsem na recepci.."Dobrý den,je ubytovaný Bill Kaulitz pořád na pokoji č. 483 ?..."Ano,návštěvy končí za hodinu..Můžete jít.."...řekla radostně sestřička..."Děkuji.." .. a hned jsem šla...

Kráčela jsem chodbou a jen velkou náhodou jsem nakoukla do nějakého pokojíku a víte kdo tam byl ? Ležel tam Tom , vidět mě nemohl jelikož spal a ta záhadná tažka se křížem ležela u jeho postele...Napadlo mě že když spí,tak bych do tě záhadné tašky mohla nakouknout...Šla,vlastně jsem kráčela po špičkách,aby mě nikdo neslyšel a tu tašku jsem hned vzala...A rázem jsem zapoměla na Billa a utíkala jsem domů...

Domů jsem přiběhla během chvilky..a mamka hned.."Ahojky,co ve škola...Potřebovala bych si s tebou promluvit...!"...."Mami teď ne,mám něco na práci"..."Ale..." nedokončila větu jelikož jsem hned zabouchla dveře ...Sedla jsem si ke stolu a onu tašku jsem vysypala...Jenže nebylo tam nic než jen nějaké papíry...O léčbě po drogové závislosti...Hlavou mi problesklo...Cože?,Bydlela jsem u feťáka ?..To snad ne..atd..

Nemohla jsem se z toho vzpamatovat a jen myslela na tohle...A ještě tam byl papír o jakési dědičné nemoci..A tam jsem se dočetla,že má k tomu všemu i nemoc kterou má Bill , a že to mají v rodině..! TO SNAD NE...!Celou noc jsem neusla a to proto že jsem nevěděla co bude dál...Chtěla jsem s Billem,ztrávit zbytek života...byla jsem o tom přesvědšená..ale když to je dědičné...Nemohla jsem nic dělat a ani spát...Bylo mi hrozně špatně...Vstala jsem z postele a bylo asi půl druhé a zaťukala jsem na mamku...Ta vylezla a já jsem jí vše vyprávěla...Ale,poté jsem tušila ,že jsem měla držet pusu a nic neříkat a máma smozřejmě začala vše řešit..a že mě už k Billovi nepustí...atd...Jenže já se jen tak nedám....

Mrtvé dvojče 7.díl

25. května 2008 v 13:31 | Boruvka |  FF - Mrtvé dvojče
Elis
Ředitel a jeho dcera Deziré odešli ihned poté, kdy jsem se dozvěděla, že Deziré nastupuje až příští týden. Já se natáhla opět na pohovku abych se vzpamatovala z té podoby.Sáru jsem znala.Nejenomže bývala někdy zahlídnuta v televizi po boku Billa,ale někdy když jsem ještě jezdívala za Tomem o nějaké prosbičky.Nejradši bych zavolala Tomovi a všechno mu vyžvanila.Mám potřebu to někomu říct, ale nevím komu. Z práce nemůžu odejít, protože co kdyby mě Bill potřeboval nebo kdokoliv jiný.To bych mohla dostat vyhazov.Kašlu na to. už mám i halucinace.Potřebuji jen spát.Lehla jsem si pohodlně a usnula
Tom
Volal jsem Billovi, což se smí a přemlouval ho, aby komunikoval s Elis.Nijak nezněl zrovna nadšeně ale musí. Slíbil to a porušil tak teď to napraví!Je prostě paličatý a vždy musí být podle něj!Žít s ním je někdy fakt hrůza,ale je to moje dvojče a mám ho rád i na to jak jsme odlišní a při tom tak podobní. Poté jsem volal i Elis.Zněla velmi zvláštně, jako by něco tajila.Poznám to.Neměl jsem z našeho rozhovoru velmi dobrý pocit, ale zítra se sejdeme a uvidíme.
Další den
Tom
,, no kde jsi?" přivítám s úplnou radostí Elis, když konečně vejde do mého auta.Měla čtvrt hodiny zpoždění. ,,Promiň,ale musela jsem řešit něco ohledně něčeho s ředitelem.A jinak taky tě ráda vidím" řekne s ironii poslední větu a políbí mě na tvář, jak jsme zvyklí se vítat. ,,Jak je na tom Bill?" zeptám si ihned jako prvně. ,,Jo, vede si už dobře, je tichý, moc nejí,ale snažím se mu vtírat do jeho přítomnosti.Snad povolí.Jinak po vašem odjezdu se zhroutil,ale uspali jsme ho, aby měl klid a trochu si to srovnal v hlavě během spánku.A jinak od příštího týdne bude se o něj starat nově vystudovaná sestřička.Takže společnost bude mít až, až"informuje mě.Zajedeme do jedné restaurace, něco jako pro VIP hvězdy.Ta je tak laskavá.Pak si jen povídáme.Někdy dojdou na letmé dotyky.Zjistil jsem, že je stále okouzlující.Něco v ní je, co mě přitahuje, ale nemohu to popsat.Je to velmi zvláštní po dvou letech, co jsem ji neviděl, co jsme se rozešli být spolu.Ale teda co se týče mého bratra.Ale i na druhou stranu je to citově jinačí.Cítím se více zodpovědný, jak za Billa, tak i za Elis.Bože, co to tu plácám.Já nejsem normální!
,,Bylo mi z tebou hezky"vzdychne a koukne se mi do očí. ,,Musím přiznat, že i mě"řeknu a trochu se zastydím, jak malé dítě.Elis se jen zasměje ,,Díky za odvoz"řekne a vystoupí.Vystoupím taky a jdu k ní, kde stojí u vchodu do paneláku a odemyká. ,,To jsi mě nemusel doprovodit až sem"uculí se a koukne na mě. ,,No ještě aby tě někdo tady za keřem přepadl a by tě mi tady ojel" vypadne ze mě a ihned si fláknu.Já blbec,zas nevnímám. ,,Hej, jako jak si věděl,že bych ji mohl ojet?"vyjde nějaký mladík a dá si naštvaně ruce v bok. ,,Ty?"řekne vyhukaně Elis a já se musím začít smát. ,,Ne taťka šmoula"odpoví ten strašák do zelí. Jo jedině tak se dá popsat, podle toho jak vypadá.Elis si to s ním vyřídila a já jsem ji radši doprovodil až k bytu.Když už se chystala otočít se a popřát mi dobrou noc, přitáhnul jsem si ji a políbil.Nechala se, což mě udivovalo. Po chvilce jsem se oddálil a otevřel oči.Jen se malinko pousmála. ,,Dobrou noc"šeptla a smutně zavřela dveře.Sklopil jsem hlavu a jel zpět domů.
Další týden
Bill
Ok, takže už jsem si tady zvyknul i když je to tady odporný.Nesnáším to tady.S Tomem jsme v kontaktu, dokonce i mě s mamkou, s Georgem a Gustavem navštěvují.Cože je pak velmi příjemné a aspoň to trochu zpestří tady to prostředí.Udělal jsem pokrok.Začal jsem chodit na terapie k Elis a už víc se soustřeďuji na to, abych se zbavil drog, i když někdy dostanu mlsnou na ně!Prostě jen si píchnout a dál si užívat života.
,, Tak zítra zase přijď,mám super zpestření"řekne mi s úsměvem Elis.To mě taky donutí k úsměvu. ,,Teším se"řeknu a odejdu už, konečně.Vyjdu a jdu na chvilku do parku.Sednu si na lavičku a snažím se soustředit na klid.Jenže kolem mě projede nějaká vozíčkářka a sní i sestřička.Nic by na to nebylo tak zvláštního, kdyby to nebyla Sára!
Pokračování příště by .B.A.
[http://tokiohotel30.blog.cz]

Z5 ??? :)

23. května 2008 v 12:53 | Boruvka |  Moje keci ohledně blogu + moje ceny
Aoiii :)
Ted nejak nechodim do školy a ještě asi budu dlouoh doma... tak nejak sem neco chytla a musim se toho zbavit :) :( :) Takže ted budu mit cas na blogííís :) I když ted teda docela dost prožívám problémy na travian xD Ale myslím že na blog budu mit taky časik :) Aspon na to abych sem hodila ty FF (speciálně pro Karolku) :) a dala nejake to news o TH :) Včera mi psala jedna fanynka TH a tohoto blogu co je o TH new... a ja ji musela říct že nevim... když už nedělam blog, vůbec se nezajímám o to co se ted kolem TH děje.. nevim kde sou, kde maj koncetry... :( Takže to tady proste zovu rozjíždím už jenom proto, že mě mrzí že o TH nemam takovej přehled... :(
Tak papa :)
Boruvka

KONEC BLOGU

15. května 2008 v 14:53 | Boruvka |  Moje keci ohledně blogu + moje ceny
AOJDA...
VÍM, ŽE TED NEKTERY Z VAS ASI HODNE ZKLAMU A NEKTERI BUDOU MIT STRASNOU RADOST.. ALE KONČÍM S BLOGEM!! TOKIO HOTEL MAM PORAD MOC MOC RÁDA, ALE PROSTE UZ ME NEBAVI DELAT BLOG.. NEBUDU BLOG MAZAT, TO JE PODLE ME FAKT SKODA KDYZ TADY JE PRES 11 000 ČLÁNKŮ... ALE NECHÁM HO PROSTE TAK, NIKOMU HO DÁVAT NECHCI.. OBCAS SEM MRKNU NA KOMENTARE A PRECTU SI TO A ODEPISU, ALE NIC NEW.. PROSTE KONEC NO.. MRZÍ MĚ TO.. ALE FAKT SE K TOMU MUSIM NUTIT.. MĚJTE SE PĚKNĚ PAPAA
BORUVKA

Tokio Hotel: Projekt Amerika

9. května 2008 v 18:27 | Boruvka |  Články a rozhovory
Jak jsme informovali, momentálně jsou Tokio Hotel v New Yorku. Na MTV TRL měli kluci velké vystoupení! A kvůli dalšímu promu spolupracují s velkými americkými médií. Dneska mají například rozhovor s "Rolling Stone", legendárním hudebním magazínem světa. Zítra jdou potom do populární noční show Conan O'Brien a 13.května hrají Tokio Hotel v "Avalonu" v Hollywoodu.
Ale naštěstí není Německo při tolika povyku v USA v zapomnění: termín pro Billův první koncert po jeho operaci hlasivek je jasný: 13.června budou rockovat dortmundské Westfalenhalle - s novým hlasem a možná také novým lookem. Poslední dobou bývá Bill totiž viděn bez jeho mega hřívy!
Samozřejmě jsou Tokio Hotel také nominováni na Comet. Pro kluky hlasujte tady
Zdroj: Viva.tv


DE Bravo 20/08

9. května 2008 v 18:26 | Boruvka |  Časopisy - zahraničí